Cíl: Zhodnotit dlouhodobé výsledky ICD terapie zavedené u dětí do 10 let věku.
Soubor a Metodika: Retrospektivně byla analyzována data 8 konsekutivních pacientů (období 2002 - 2011), u kterých byl implantován ICD ve věku <10 let.
Výsledky: Medián věku v době implantace byl 7,4 (IQR 2,1 - 9,9) roku a medián sledování 4,1 (IQR 4,1 - 9,8) roku. Základním onemocněním byl syndrom dlouhého QT intervalu u 4/8, hypertrofická kardiomyopatie u 1/8, dilatační kardiomyopatie u 1/8, katecholaminergní polymorfní komorová tachykardie u 1/8, fibrom levé komory u 1/8 pac.. Indikací k implantaci byla resuscitovaná srdeční zástava u 6/8 a opakované synkopy u 2/8 pac.. Transvenózní systém byl použit u 6/8, subkutánní array u 2/8, primárně dvoudutinový systém u 3/8 pac.. Všechny výkony proběhly bez perioperačních komplikací. Defibrilační rezerva při implantaci byla >10 J u 7/8 pac., prům. amplituda R vlny byla 12,4 (3,8 - 23,9) mV. V průběhu sledování došlo k poklesu R amplitudy u 3/8 pac. (retestování detekce). Adekvátní výboj byl u 5/8, neadekvátní u 1/8 pac. (infrakce defibrilační elektrody). K úmrtí došlo u 2/8 pac., žádný pac. nezemřel z důvodu poruchy ICD systému. Revize byla nutná u 2/8 pac. (vysoký defibrilační práh u subkutánního array 1x, dislokace elektrody 1x), výměna ICD pro vyčerpání baterie u 4/8 pac.
Závěr: Implantace ICD je u dětí účinnou sekundární prevencí náhlé srdeční smrti s akceptovatelným rizikem komplikací. U malých pac. je možno použít alternativních implantačních technik šetřících žilní přístupy do srdce.