Kazuistika: 41-letý pacient s anamnézou ICHS a infarktu myokardu přední stěny léčeného PCI r. interventricularis anterior v 30 letech věku byl hospitalizován pro recidivu akutního koronárního syndromu typu non-STEMI (Kilipi I, max. hsTnT 126ng/l). Selektivní koronarografie prokázala mnohočetné postižení koronárnáho řečiště a byla provedena nejprve PCI r. circumflexus a v druhé době i PCI r. interventricularis anterior a pravé koronární tepny. Echokardiografické vyšetření prokázalo nedilatovanou levou komoru s EF 30% při poruše kinetiky spodní a zadní stěny. V léčbě srdečního selhání byl navýšen ACEi beze změny dávky beta blokátoru. Pro vysoké hodnoty celkového cholesterolu (6,2mmol/l), TAG (3,7mmol/l) i LDL (3,8mmol/l) i přes kombinovanou hypolipidemickou léčbu (vstupně atorvastatin 20mg + ezetrol 10mg), byl navýšen atorvastatin na 80mg.
Pro přetrvávání systolické dysfunkce po 3 měsících byla terapie posílena o spironolakton a zároveň bylo indikováno zajištění 1D ICD v primární prevenci. Během 2 měsíců čekání byla změněna medikace z ACEi na sacubitril/valsartan dle platných indikačních kritérií. Následující kontrola prokázala zlepšení EF na 45-50% s normalizací hladiny BNP (tj. 15,5ng/l).
Při dalších kontrolách byl pro nedostatečný pokles cLDL nasazen evolucumab (tj. inhibitor PCSK9). Po 3 měsích došlo laboratorně k výraznému poklesu c-LDL na hladinu 0,1mmol/l a triglyceridů za 5,2mmol/l na 2,4mmol/.
Závěr: Účinnost obou moderních farmakoterapeutických postupů byla prokázána ve velkých studiích. Na příkladu této kazuistiky byl zaznamenám úspěch obou u jednoho mladého pacienta, u kterého jsme dosáhli jak zlepšení systolické funkce levé komory, díky které byl ušetřen implantace kardioverter-defibrilátoru, tak signifikantního poklesu plasmatické koncentrace LDL jako zásadní prevence další koronární příhody.