V patogenezi akutních koronárních syndromů se kromě fixních stenóz,ruptury plátů a trombóz uplatňují i spasmy věnčitých tepen.Jejich nejvýraznějí složkou jsou okluzívní spasmy.Spasmy jsou přechodné a často unikají detekci a diagnostice.Setkáváme se s vcelku typickpu anginou pectoris(AP) a s "normálními" epikrdiálmími arteriemi.Často potom prohlásíme,že se o ICHS nejedná a posíláme nemocného k vyšetření jiných orgánů.Spasmy se mohou vyskytovat od epikardiálních velkých arterií k mikrovaskularizaci.V evropských i našich doporučeních je řada funkčních testů(FFR,RFR atd),ale zabývají se spíše schopností dilatace a zvýšení průtoku.V posledních doporučeních z roku 2019 je pouze užití i.c. acetylcholinu ve třídě IIb/B.V Japonsku,kde jsou spasmy častější jsou v doporučeních testy s acetylcholinem nebo ergonovinem ve třídě I a tyto testy jsou rutinně používány.Další možností jsou chladové testy a hyperventilace,ale s menší výtěžností.V naší kasuistice jsme u nemocné poslané s přechodnými elevace po zobrazení"normálních cév" použili hyperventilaci,která vedla k úplnému uzávěru RIA a následné normalizaci průtoku po podání intrakoronárních nitrátu(dokumentováno obrázky z koronarografie).Hyperventilaci považujeme za bezpečnou metodu,ale náročnou na provedení a s malou výtěžností.POkud vím,testy s ergonovinem či acetylcholinem v našich laboratořích nepoužívají.Správné diagnostice uniká řada nemocných,kteří jsou ohroženi akutním koronárním syndromem,nestabilní AP,arytmiemi i fatálními,synkopou,náhlou smrtí a vleklými potížemi,které jsou přičítány jiným chorobám. Léčba je nicméně obtížná i při správné diagnóze.Nicméně soudíme,že testování spasmů by mělo patřit do doporučení pro dignostiku ICHS a mělo by být prováděno.