Úvod: Virová perikarditida je nejčastějším infekčním onemocnění perikardu, mezi hlavní původce patří vedle Coxsackie B virů Echoviry, CMV, Adenoviry a EBV. Na rozdíl od bakteriální perikarditis je výskyt tamponády srdeční vzácný.
Popis případu: 26letý pacient s anamnézou 2 týdnů trvajících subfebrilií, kašle, tlaků na hrudi, námahové dušnosti, RTG obrazem dilatovaného srdečního stínu a malých pleurálních výpotků byl přijat s ECHO obrazem swinging heart. Provedena punkce s evakuací serohemorhagického výpotku a zavedena drenáž. CRP 56 mg/l, prokalcitonin negativní. Kultivačně punktát, výtěr z krku i hemokultury negativní, cytologie bez maligních buněk. MRI bez průkazu myokarditis. Pacient léčen ibuprofenem a dvojkombinací antibiotik s dobrým efektem, při dimisi jen stopový perikardiální výpotek. Pozitivní párová serologie na coxsackie B2,B3. Za 8 týdnů od původní prezentace recidiva kašle, subfebrílií, ve srovnání s dimisí nárůst perikardiálního výpotku na 7mm, elevace zánětlivých parametrů. Po empirické ATB léčbě a ibuprofenu regrese výpotku i klinických obtíží. V medikace ponechán ibuprofen po 2 měsíce, pacient dosud zdráv (6 měs.).
Závěr: Stanovení agens je v případě infekční perikarditidy nejisté a náročné. Nesteroidní antiflogistika patří k základní léčbě jak virové, tak idiopatické perikarditidy. V indikovaných případech mohou posloužit i k zamezení relapsu perikarditidy. Alternativou k léčbě relapsu NSA je kolchicin, který má ale řadu nežádoucích účinků. Antibiotická léčba slouží především k minimalizaci rizika bakteriální superinfekce, obzvláště je-li prováděna perikardiocentéza.