Úvod:
Stále citlivější laboratorní metody detekují i nízké hladiny troponinu I vznikající při minimálním poškození myokardu.
Cíl studie:
Zjistit k jaké elevaci kardiospecifických markerů dochází po primoimplantaci kardiostimulátoru při použití elektrodového systému s aktivní fixací u pacientů s různými bradyarytmiemi.
Metodika:
Bylo zařazeno 211 pacientů, pacienti byli rozdělení do 3 skupin podle diagnózy vedoucí k primoimplantaci (skupina A=57 pac. s AV blokádou, skupina B=69 pac. s fibrilací síni s pomalou komorovou odpovědí a skupina C=85 pac. se sick sinus syndromem).
Hodnoty kardiospecifických markerů (troponin I, CKMB, myoglobin) byly stanoveny nejprve před a následně za 6 hodin po výkonu.
Byly sledovány parametry výkonu a klinická data.
Výsledky:
Průměrný věk souboru činil 77,4±8,3 let (medián 79 let). Ženy tvořily 39%.
Bylo implantováno 126 dvoudutinových a 85 jednodutinových přístrojů. Průměrný skiaskopický čas byl 39,7±26,0 s (medián 33,5 s).
Vstupní sérové hladiny troponinu I se statisticky nelišily a jejich průměrné hodnoty byly ve všech 3 skupinách v normě. 6 hodin po primoimplantaci narostly hodnoty troponinu I :
ve skupině A na 0,19±0,14 ug/l, ve skupině B na 0,12 ±0,10 ug/l a
ve skupině C na 0,25±0,21 ug/l, rozdíly jsou vzájemně statisticky významné p<0,05 (t-test).
Elektrodový systém byl u většiny pacientů umístěn na první pokus.
Závěr:
Mírná elevace troponinu I po nekomplikované primoimplantaci kardiostimulátoru s aktivně fixovaným elektrodovým systémem je běžným jevem.U pacientů se vstupní diagnozou fibrilace síní s pomalou odpovědí komor jsou nižší hladiny troponinu I vysvětlitelné (vždy jednodutinová stimulace). Vyšší hladiny troponinu I u pacientů se sick sinus syndromem oproti pacientům s AV blokádou nemají jasné vysvětlení, dosahují však trojnásobku mezních hodnot.