IZOLACE PLICNÍCH ŽIL PRO PAROXYSMÁLNÍ FIBRILAMI SÍNÍ LASER BALONEM. NÁŠ SOUBOR

L. Šedivá, P. Neužil, J. Petrů, J. Škoda, M. Janotka, M. Chovanec (Praha)
Tématický okruh: Poruchy rytmu, kardiostimulace
Typ: Poster - lékařský, XX. výroční sjezd ČKS

Úvod:  Fibrilace síní je nejčastější  arytmií v populaci,  počet nemocných s touto arytmií narůstá zejména v průmyslových zemích. Nefarmakologická léčba této arytmie  se stává stále více používanou a hledá se tedy způsob jak provedení izolace plicních žil co nejvíce zjednodušit a tak zpřístupnit co největšímu počtu nemocných. Na našem pracovišti máme nejdelší zkušenosti s použitím kryobalonu. Další možností balonkové izolace plicních žil je použití laserového balonu s přímou vizualizací pomocí endoskopu.


Soubor nemocných a metodika:  V letech 2009-konec listopadu 2011 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 103 ( 2009 - 49, 2010- 20, 2011, konec listopadu - 34 ) izolací plicních žil laser balonem.  Primární úspěšnost ablace byla vysoká,  zvýšila se zejména se zavedením balonu s možností nastavení různých velikostí. K výkonu používáme vždy deflektabilním sheatem přímo určeným k tomuto výkonu.  Standardně používáme dvojitou transseptální punkci, ověřujeme izolaci cirkulárním  katetrem. Všechny výkony provádíme bez vyjimky za monitorace intrakardiální echokardiografickou sondou (ICE).  Echokardiografii používáme jednak k monitoraci  provedení transseptální punkce, dále navigace balonu do ústí žíly. Použití  ICE snižuje skiaskopickou zátěž.  Po celou dobu výkonu je nemocný plně antikoagulován. Ve všech případech jsme monitorovali teplotu v jícnu pomocí vícepolární teplotní sondy.


Výsledky a Závěry: Akutní úspěšnost izolaci plicních žil laser balonem na našem pracovišti 100%. Ne ve všech případech se podařilo izolovat plicní žíly jen balonovou metodou, u jednotlivých nemocných jsme dokončili izolaci pomocí aplikace jednotlivých RF pulsů. Jednalo se zejména o případy složité anatomie. Střednědobá úspěšnost ( 12měsíců ) u našeho souboru je 82%.  Nevýhodou této metody je nemožnost použití v případě chroničtějších forem.