Úvod: Fibrilace síní je nejčastější arytmií v populaci, počet nemocných s touto arytmií narůstá zejména v průmyslových zemích. Nefarmakologická léčba této arytmie se stává stále více používanou a hledá se tedy způsob jak provedení izolace plicních žil co nejvíce zjednodušit a tak zpřístupnit co největšímu počtu nemocných. Na našem pracovišti máme nejdelší zkušenosti s použitím kryobalonu. Další možností balonkové izolace plicních žil je použití laserového balonu s přímou vizualizací pomocí endoskopu.
Soubor nemocných a metodika: V letech 2009-konec listopadu 2011 bylo na našem pracovišti provedeno celkem 103 ( 2009 - 49, 2010- 20, 2011, konec listopadu - 34 ) izolací plicních žil laser balonem. Primární úspěšnost ablace byla vysoká, zvýšila se zejména se zavedením balonu s možností nastavení různých velikostí. K výkonu používáme vždy deflektabilním sheatem přímo určeným k tomuto výkonu. Standardně používáme dvojitou transseptální punkci, ověřujeme izolaci cirkulárním katetrem. Všechny výkony provádíme bez vyjimky za monitorace intrakardiální echokardiografickou sondou (ICE). Echokardiografii používáme jednak k monitoraci provedení transseptální punkce, dále navigace balonu do ústí žíly. Použití ICE snižuje skiaskopickou zátěž. Po celou dobu výkonu je nemocný plně antikoagulován. Ve všech případech jsme monitorovali teplotu v jícnu pomocí vícepolární teplotní sondy.
Výsledky a Závěry: Akutní úspěšnost izolaci plicních žil laser balonem na našem pracovišti 100%. Ne ve všech případech se podařilo izolovat plicní žíly jen balonovou metodou, u jednotlivých nemocných jsme dokončili izolaci pomocí aplikace jednotlivých RF pulsů. Jednalo se zejména o případy složité anatomie. Střednědobá úspěšnost ( 12měsíců ) u našeho souboru je 82%. Nevýhodou této metody je nemožnost použití v případě chroničtějších forem.