Úvod: Chirurgická ablace MAZE je v současnosti zavedenou technikou léčby sekundární fibrilace síní. Výkon je prováděn současně s primární srdeční operací (revaskularizace myokardu, chlopenní náhrada/plastika apod). Podmínkou úspěchu je provedení definované sady lézí, které musí být kontinuální a transmurální. V této studii hodnotíme dlouhodobé pooperační výsledky u nemocných se sekundární chronickou fibrilací síní.
Metodika: Od 1.1.2010 do 24.12.2011 bylo na naší klinice provedeno celkem 66 kombinovaných srdečních operací, jejichž součástí bylo vytvoření linií pro léčbu fibrilace síní (technika MAZE). Z tohoto souboru mělo 20 nemocných sekundární chronickou fibrilaci síní (SCF), u ostatních se jednalo o fibrilaci sekundární paroxysmální (SPF) – použitá chirurgická definice dle Coxe (2010). Pro léčbu SCF byl aplikován standardní set oboustranných (pravo i levosíňových) lézí dle Coxe. Léze byly vytvořeny kryoablačně (MedtronicCryoCath). U nemocných byl po uplynutí minimálně třech měsíců od propuštění proveden 24-hodinový Holter.
Výsledky: U 18-ti (90%) nemocných byl zjištěn sinusový rytmus. V jednom neúspěšném případě byl zjištěn atypický flutter síní, vzniklý zřejmě v souvislosti s nedokonalou kontinuitou vytvořených lézí. U dalšího nemocného byla zjištěna přetrvávající fibrilace síní s pomalým převodem na komory. Kardiostimulaci vyžadovali dva nemocní, v jednom případě se jednalo o kompletní AV-stimulaci, zavedenou již před výkonem, po výkonu byla zjištěna konverze na sinusový rytmus. V jednom případě bylo nutné zavést kardiostimulátor po operaci pro sinus-arrest. Všichni nemocní jsou nadále sledováni v ambulancích spádových kardiologů.
Závěr: Chirurgická léčba sekundární chronické fibrilace síní může být velmi úspěšná při zachování zavedených principů – přesně definované sady kontinuálních transmurálních lézí.