Úvod:
Katetrová renální denervace sympatiku ( RDN) je novou léčebnou modalitou určenou k ovlivnění rezistentní arteriální hypertenze. V důsledku poškození perirenálních sympatických nervových vláken dochází postupně v horizontu měsíců k postupnému poklesu předchozí excesivní aktivity sympatiku. Tento pokles aktivity sympatiku má také vliv na srdeční automacii, chronotropii i bathmotropii, proto se dají očekávat specifické důsledky RDN na výskyt arytmií.
Cíl:
Sledovat výskyt arytmií u všech konsekutivních pacientů, kteří v rámci pilotní fáze podstoupily v roce 2011 RDN v Kardiocentru Třinec z indikace rezistentní arteriální hypertenze.
Soubor a metodika:
27 pacientů, 13 žen, 14 mužů, průměrný věk 59,6 let. Rezistentní hypertenze ( v medikaci min. 3 léky první volby včetně diuretika, vyloučena sekundární hypertenze), TK při ambulantních kontrolách nad 160/90 mmHg. Anamnéza arytmií, vstupní EKG Holter, dotazníkové zhodnocení subjektivního stavu stran arytmií v 1. a 3. měsíci. Verifikace kontrolním EKG Holterem za 6 měsíců od RDN.
Výsledky:
Autoři prezentují výtečný efekt RDN u 2 pacientek s nepřiměřenou sinusovou tachykardií, kdy došlo k normalizaci TF, u jedné pacientky s redukci betablokátorů na ½ původní dávky, u druhé byl verapamil úplně vysazen. U 1 pacientky s SVT (v.s. AVNRT) došlo k vymizení předchozích paroxysmů ( tyto dříve cca 1x týdně). U 2 pacientů s paroxysmální FS došlo k významnému snížení četností a trvání délky paroxysmů FS ( u 1 pacienta již časně od RDN, u druhého pacienta se efekt spolu s poklesem TK začal projevovat až po 3 měsících po RDN). V době konání kongresu budou dostupná 6 měsíční data s hodnocením průměrné TF, četnosti SVES a KES v EKG Holteru před RDN a po 6 měsících u všech léčených pacientů.
Závěr:
První zkušenosti u pilotní skupiny pacientů s RDN pro rezistentní hypertenzi ukazují příznivý vliv na výskyt arytmií.