Cíl: Cílem studie bylo zjistit, jak jsou v praxi implementována současná doporučení sekundární prevence. Zvláštní pozornost byla věnována poruchám glycidového metabolismu.
Soubor a metodika: Retrospektivně byli vybráni pacienti, muži a ženy ve věku < 80 let, z regionu Praha 4 a Plzeň město, hospitalizovaní pro akutní koronární syndrom a/nebo katetrizační nebo chirurgický revaskularizační výkon v IKEM nebo ve FN Plzeň. Data byla získána z hospitalizační dokumentace pacienta a z následného ambulantního vyšetření 6 - 24 měsíců po hospitalizaci. Šetření bylo součástí opakované evropské studie.
Výsledky: Vybráno 624,vyšetřeno 406 respondentů. Dále kouřilo 20% pacientů. 44,8% bylo obézních (BMI > 30), v pásmu nadváhy a obezity (BMI > 30) 85,5% respondentů, centrálně obézních (obvod pasu≥ 102 cm u mužů, ≥ 88 cm u žen) 71,4%. Krevní tlak zvýšený nad recentní doporučení mělo 55,1% pacientů, u léčených pro hypertenzi dosaženo doporučených hodnot krevního tlaku jen v 38,9%. Zvýšený LDL cholesterol v této rizikové populaci (>1,8mmol/l) mělo 63,5% pacientů, ačkoliv 93,1% pacientů bylo léčeno hypolipidemiky, doporučených hodnot bylo dosaženo jen u 38,6% léčenýchhypolipidemiky. Kardiovaskulární rehabilitaci podstoupilo pouze 3,8% pacientů. Diabetes vykazovalo 41,2% respondentů, prediabetes dalších 23,4%. Pouze malá část pacientů dodržovala doporučená nefarmakologická opatření v sekundární prevenci.
Závěr: U pacientů v sekundární prevenci ICHS se dále zvýšila prevalence obezity. Farmakoterapie je v sekundární prevenci používána ve vysokém procentu, u více než poloviny pacientů ale není dosahováno doporučených hodnot krevního tlaku, lipidového a glycidového metabolismu. Nadále je neuspokojivá implementace zásad zdravého životního stylu.
Studie podpořena Agenturou medicínského výzkumu MZd ČR (grant č. 17-29520A)