Pseudopacemakerový syndrom je relativně vzácná klinická diagnóza. Je to třída IIa doporučení pro implantaci kardiostimulátoru. Dle guidelines ČKS se implantace trvalého kardiostimulátoru u pacientů s AV blokádou I.st. doporučuje pouze v případě výrazně prodlouženého PQ intervalu, kdy při zátěži nedochází k adekvátnímu zkrácení a objevují se symtomy tzv. pseudopacemakerový syndrom. Symptomy jsou obdobného charakteru, které se vyskytují jako komplikace komorové stimulace (10-15%) se zachovalým retrográdním vedením na síně.
V naší kazuistice uvádíme případ 60ti leté pacientky po náhradě mitrální chlopně mechanickou protézou 05/2010 pro těžkou symptomatickou regurgitaci 4/4st. degeneretivní etiologie na podkladě M. Barlow (IKEM Praha) s normálním nálezem na věnčitých tepnách dle SKG 01/2010 (KN Liberec). Od operace opakovaně vyšetřována pro námahovou dušnost NYHA II-III. Echokardiograficky byla prokázána AV dyssynchronie při výrazně prodlouženém AV intervalu (PQ až 500ms), systola síní při uzavřené mechanické náhradě mitrální chlopně. Nasazení betablokátoru bylo bez klinického efektu. Dle guidelines doporučené ověření AV dyssynchronie po zavedení dočasné AV stimulace nebylo možno z technických důvodů provést. Proto doplněna ergometrie, která prokazuje chronotropní inkompetenci. Při holterovské monitoraci zachycena intermitentní AV II st. typ Wenckebach ve spánku. Pacientka indikována k implantaci dvoudutinového kardiostimulátoru s optimalizací AV intervalu. Po implantaci výrazné zlepšení klinických obtíží, funkčně NYHA I-II, kontrolní echokgrafické vyšetření již nerpokazuje významnou AV dyssynchronii.
Kazuistika je doplněna obrazovým materiálem: EKG, rtg skiaskopie, echokardiografie, Holter EKG, ergometrie.