Cíl: Obtížnější sondáž cílové tepny při provádění PTSMA u anatomicky složitějších morfologií věnčitých tepen nás vedla k využití magnetické srdeční navigace k sondování cílové tepny.
Soubor a metodika: V letech 2009 -2018 jsme v Nemocnici Na Homolce provedli 53 PTSMA u 46 nemocných (s průměrným věkem 63,1 roků), s využitím magnetické srdeční navigace - systém Niobe /Stereotaxis/ s navigací magnetickým polem s indukcí 0,6-1 T. Zjišťovali jsme úspěšnost, čas zavedení magnetického vodiče s využitím magnetické srdeční navigace současně se spotřebou kontrastní látky nutné k jeho zavedení. Nemocní byli dále sledování se zhodnocením efektu provedeného výkonu s ohledem na ovlivnění subjektivních obtíží, na ovlivnění gradientu v LVOT v klidu a při provokaci a případně na ovlivnění stupně mitrální regurgitace v souvislsoti s ovlivněním SAM cípu mitrální chlopně.
Výsledky: Z 53 procedur jsme úspěšně zavedli vodič ve 49 případech, tj. 92% úspěšnost. Průměrný čas zavedení vodiče 138 sekund (7-420), spotřeba kontrastní látky na zavedení vodiče 7.8ml (0-42ml) U většiny nemocných došlo k e zlepšení subjektivního vnímání obtíží- námahové dušnosti v období 2-6 týdnů po výkonu. Ovlivnění gradientu v LVOT vykazovalo výraznou variabilitu od mírného poklesu až po úplné vymizení gradientu v klidových podmínkách.
Diskuse:Magnetickou srdeční navigaci jsem použili k facilitaci provedení PTSMA u většiny nemocných HOKMP. Zvláštní výhodou je její užítí zejména anatomie prostorných mateřských tepen s ostrým nebo až zpětným úhlem odstupu cílových septálních větví, zejména pokud je odstup za ohybem mateřské tepny, nebo při selektivní instilaci etanolu
Závěr : Magnetická srdeční navigace může facilitovat provedení PTSMA z z hlediska času i úspěšnosti výkonu. Anatomické poměry tepen jsou pro její použití určující.