Cíl: Cílem práce bylo retrospektivně zhodnotit, zda je provádění konfirmačních testů nezbytné u všech pacientů s pozitivním screeningovým testem pro primární hyperaldosteronismus (PHA).
Soubor a metodika: U pacientů s těžkou nebo rezistentní arteriální hypertenzí byly ambulantně provedeny skríningové odběry aldosteronu, plazmatické reninové aktivity a stanovení poměru aldosteron/renin (ARR). V případě zvýšení ARR >30 nebo aldosteronu >150 ng/l pacienti podstoupili konfirmační test s identickými laboratorními vyšetřeními před a po infuzním podáním 2 l fyziologického roztoku během 4 hodin. Následně byly statisticky srovnávány výsledky obou vyšetření se snahou identifikovat prediktory PHA.
Výsledky: Konfirmační test byl proveden u 312 pacientů. Pacienti s prokázaným PHA byli oproti pacientům s vyloučeným PHA častěji muži (70,3% vs. 54,9%), měli nižší hodnoty kalémie (3,8 vs. 4,1 mmol/l) a plazmatické reninové aktivity (0,7 vs. 3,2), vyšší hodnoty aldosteronu (268 vs. 229 ng/l) a poměru ARR (177 vs. 95), vyšší hodnoty systolického krevního tlaku (147 vs. 143 mmHg) a užívali více antihypertenziv (4,7 vs. 3,7) (vše s P<0,01). V univariátní analýze se jako významné prediktory PHA ukázaly následující parametry screeningového vyšetření: PRA < 0.63 (AUC ROC 0,63), aldosteron ≥165 ng/l (AUC 0,60), poměr ARR ≥43 (AUC 0,68), kalémie <4,0 mmol/l (AUC 0,68) a počet užívaných antihypertenziv ≥4 (AUC 0,64), všechny s P<0,01. Kombinace hodnot udávaných v doporučeních (aldosteron > 200 ng/l, K < 4,0 mmol/l) měla pro predikci diagnózy PHA celkovou přesnost pouze 69,0%, kombinace poměru ARR ≥ 43 a kalémie < 4 mmol/l celkovou přesnost 75,6%.
Závěr: Predikce diagnózy primárního hyperaldosteronismu z výsledků screeningových vyšetření není zcela přesná. Provádění konfirmačních testů i nadále zůstává nedílnou součásti diagnostiky primárního hyperaldosteronismu.