Úvod: Prevalence spánové apnoe (SA) je u pacientů s ischemickou chorobou srdeční a se srdečním selháním vyšší než v běžné populaci. SA je u nich spojena s vyšší morbiditou a mortalitou. Terapie SA jednoznačně zlepšuje prognózu těchto nemocných, přesto však stále zůstává poddiagnostikovanou noseologickou jednotkou a je taktéž nedostatečně léčena.
Cíl: Zjistit, zda existují rozdíly ve výskytu spánkové apnoe u pacientů po akutním infarktu myokardu se zachovanou systolickou funkcí levé komory a se systolickou dysfunkcí.
Metodika: Screening všech pacientů hospitalizovaných pro akutní infarkt myokardu na Interní kardiologické klinice FN Brno pomocí přístroje ApneaLink, který zaznamenává průtok vzduchu nosem a pulsní oxymetrii v průběhu spánku.
Soubor: 205 pacientů, 74% mužů, 26% žen, věk 64,7 ± 12 let, BMI 29 ± 4,6 kg/m2, STEMI 63%, NSTEMI 37%, lokalizace IM - přední stěna 37%, dolní stěna 37%, laterální stěna 7%, ostatní 19%.
Výsledky: 1. skupina: pacienti s EF LK > 45% - 119 pacientů, 71% mužů, 29% žen, BMI 29,1 ± 4,8 kg/m2, apnoe-hypopnoe index (AHI) 15 ± 14/hod., AHI < 5 21% pac., AHI 5-15 45% pac., AHI 16-30 18% pac., AHI > 30 16% pac. 2.skupina: pacienti s EF LK < 45% - 86 pacientů, 78% mužů, 22% žen, BMI 29,0 ± 4,4 kg/m2, AHI 19 ± 17/hod., AHI < 5 26% pac., AHI 5-15 27% pac., AHI 16-30 21% pac., AHI > 30 26% pac. AHI 1.skupina vs AHI 2.skupina p = 0,04.
Závěr: Pacienti po infarktu myokardu se systolickou dysfunkcí levé komory mají vyšší výskyt spánkové apnoe než pacienti se zachovanou systolickou funkcí levé komory