Fibrilace síní v některé ze svých forem postihuje 1-2% dospělé populace a je tak nejčastěji se vyskytující arytmií v naší společnosti. Nemocní s fibrilací síní mají až 5x vyšší riziko cévní mozkové příhody.
Skórovací systémy CHA2DS2VASC a HASBLED využíváme ke stanovení rizika ischemické nebo hemoragické komplikace. Až 98% intrakardiálních trombů vzniká v oušku levé síně (LAA). V mnoha klinických i randomizovaných studiích bylo prokázáno, že katetrizační okluze LAA zamezuje vznik trombů. První katetrizační okluze LAA byla provedena v Nemocnici Na Homolce v roce 2004 systémem PLAATO.
Metodika
Dlouhodobě sledujeme a analyzujeme soubor 355 pacientů (65% mužů, průměrný věk 72 let) s vysokým rizikem tromboembolie a krvácení dle CHADVASC a HASBLED, u kterých byla provedena implantace okluderu ouška levé síně na našem pracovišti od roku 2004. Většina pacientů prodělala anamnesticky ischemickou CMP nebo krvácivou komplikaci.
Výsledky
Pacienty sledujeme 1, 6 a 12 měsíců po výkonu s kontrolní TEE ke stanovení pozice okluderu a k vyloučení možných komplikací. Nitrosrdeční trombóza byla nalezena u 22 pacientů, 6,1 % z celkového počtu. CMP prodělalo 21 pacientů, což je 2,7% roční riziko. Hemoragická komplikace postihla celkem 8 pacientů.
U 2 pacientů se nepovedlo implantovat okluder pro nevhodnou anatomii. Embolizace systému byla zaznamenána u 3 pacientů, u všech následně proběhl nekomplikovaný cévněchirurgický zákrok.
Závěr
Okluze ouška levé síně se prokázala jako efektní prevence iCMP u vysoce rizikových pacientů, u kterých je standarní antikoagulace příliš riziková. Náš retrospektivní registr ukazuje výrazný pokles klinicky relevantních iCMP/TIA.
Pozorovali jsme trombózu u všech typů okluderů. Touto komplikací byli postiženi zejména pacienti starší a s vyšším rizikem pro trombogenní komplikace obecně.