Cíl:
Těhotenství u pacientek s preexistující kardiomyopatií i po ortotopické transplantaci srdce (OTS) je rizikové pro matku i dítě a ve většině případů je nedoporučujeme. Cílem sdělení je popsat případy těhotenství těchto pacientek sledovaných v našem centru, které vedly k porodu.
Metody:
Retrospektivně jsme zhodnotili klinické údaje matek a jejich dětí, průběh porodu a komplikace v časném poporodním období.
Výsledky:
Zaznamenali jsme 7 porodů 8 zdravých dětí u 5 matek s preexistující kardiomyopatií (věk 32 ± 7 let, porod v 34 ± 4 týdnu, porodní váha 2220 ± 454g). U 3 matek s dilatační kardiomyopatií (DKMP) proběhla 4 nekomplikovaná těhotenství po předchozí medikamentozní stabilizaci funkce levé komory (LKS) v pásmu hraničních hodnot. Jedna matka s DKMP a těžkou dysfunkcí LKS absolvovala přes naše doporučení dvě těhotenství, první bylo komplikováno oboustranným srdečním selháním a plicní embolizací. Těhotenství jsme nedoporučili také pacientce s hypertrofickou KMP a později diagnostikovanou Danonovou nemocí, u které došlo po porodu k rozvoji těžké dysfunkce LKS a byla nutná OTS.
Těhotenství donosily 4 ženy po OTS (věk 31 ± 3 let, průměrně doba po OTS 67 ± 38 měsíců, základní onemocnění: 1x nonkompaktní KMP, 3x DKMP- z toho 1x familiární forma při mutaci RBM 20, 1x při Friedreichově ataxii, porod v 31 ± 4 týdnu, porodní váha 1882 ± 571g). U pacientky s familiární DKMP byla použita preimplantační diagnostika, ve všech případech byla minimalizována farmakoterapie, imunosuprese dvoukombinací (tacrolimus a kortikoidy). Jedno těhotenství bylo komplikováno preeklampsií. Všechny 4 děti byly hypotrofické, ale zdravé, v jednom případě byla v dalším období zaznamenána incipientní KMP.
Souhrn:
Těhotenství u pacientek s těžšími formami kardiomyopatií a po OTS nedoporučujeme. Pokud matka akceptuje rizika, máme k dispozici postupy k snížení komplikací.