Aortoezofageální píštěl (AEP) je definována jako patologická komunikace mezi jícnem a aortou a je zatížena vysokou mortalitou a morbiditou. Jednou z nejčastějších příčin vzniku AEP je chronický útlak stěny jícnu aneuryzmatem hrudní aorty, penetrujícím karcinomem jícnu, traumatem či tuberkulózním procesem. Vzhledem k fulminantnímu průběhu je AEP často diagnostikována až post mortem. Terapií AEP je urgentní endovaskulární léčba ve formě implantace stentgraftu.
Prezentujeme kazuistiku 56letého pacienta po Bentallově operaci 8 let před přijetím, se známou pokračující aortální disekcí na sestupnou aortu, s arteriální hypertenzí, který z důvodu non-compliance neužíval dlouhodobě žádnou terapii, včetně perorální antikoagulace. Pacient byl přijat pro bolesti na hrudi, zimnice a febrilie. EKG bez ložiskových změn. Jedinou laboratorní patologií byla elevace zánětlivých parametrů. Transthorakální ani transezophageální echokardiografie neprokázala přítomnost typických vegetací na chlopních, ascendentní aorta nad distální anastomózou a oblouk aorty byly nepřehledné, byla zjištěna progrese dilatace descendentní aorty v porovnání s předchozími nálezy, což bylo potvrzeno při CT angiografii aorty. Nálezy konzultovány s angiology, vzhledem k rozměrům aorty nález endovaskulárně neřešitelný. 2. den hospitalizace došlo k náhle rozvoji hypotenze a masivní hematemezy se zástavou dechu a oběhu, KPR byla neúspěšná. Post mortem byla jako příčina smrti určena aortoezofageální píštěl. Kazustika je doplněna bohatou obrázkovou dokumentací.