Cíl: Posoudit četnost a prognostický význam elevací ST ve svodu aVR u pacientů s akutním infarktem myokardu s elevacemi ST úseku (STEMI) léčených primární angioplastikou (dPCI)
Soubor a metodika : Provedli jsme retrospektivní analýzu u 182 pacientů se STEMI léčených dPCI v roce 2010 na kardiologickém oddělení Pardubické krajské nemocnice . Za diagnostickou hranici změn ve svodu aVR jsme zvolili elevace ST úseku ≥ 1 mm zachycené před koronární intervencí. Pacienti s přítomnou nitrokomorovou poruchou vedení nebyli do souboru zařazeni. Porovnávali jsme angiografické nálezy, 30-ti denní a půlroční mortalitu. K hodnocení jsme použili data z námi vedené dokumentace, dále informace od praktických lékařů a z Národního registru kardiovaskulárních intervencí.
Výsledky: V hodnoceném souboru byly elevace ST ve svodu aVR přesahující 1 mm přítomny celkem u 17 pacientů ( 9,3%). Většinu (14/17) tvořili nemocní s infarktem přední stěny, kde byly tyto elektrokardiografické změny spojeny většinou s angiografickým nálezem postižením proximálního úseku ramus interventricularis anterior (RIA) nebo kmene levé věnčité tepny. Přítomnost ST elevací ve svodu aVR měla statisticky významný vliv na mortalitu (šestiměsíční mortalita 35 % u pacientů s elevacemi ve svodu aVR, 7% u pacientů bez elevací ve svodu aVR, p 0,002)
Závěr: Elevace úseku ST ve svodu aVR se vyskytují u asi 10% pacientů se STEMI. Jistě nemění diagnostický a terapeutický postup. Mohou ale zejména u nemocných se STEMI přední stěny upozornit na lokalizaci uzávěru v proximálním úseku levé koronární arterie a tím i na pacienty s rozsáhlejším rozsahem ischemie a větším rizikem komplikací a časné i střednědobé mortality.