Cíl: Ženy v produktivním věku mají často omezené časové možnosti k pravidelné fyzické aktivitě (FA). Cílem studie bylo ověřit možnost dlouhodobého dosažení dostatečného objemu FA zaměstnaných obézních žen počtem kroků a tím ovlivnit rizikové faktory metabolického syndromu.
Soubor: 21 obézních plně zaměstnaných žen, věk 43,9 ± 8,6 roků. 76% probandek splňovalo kritéria metabolického syndromu dle IDF 2004. Nejčastěji splněným doplňujícím kritériem k obvodu pasu byla v 81% nízká hodnota HDL. Pohybová intervence vycházela z podmínky 10000 kroků denně resp. 120 minut řízené pohybové aktivity týdně. Pohybová aktivita (PA) byla hodnocena pomocí krokoměrů a sporttesterů. Intenzita zatížení byla stanovena na základě zátěžového vyšetření na běhacím koberci – chůze (rychlost byla stanovena podle věku), intenzita zatížení byla zvyšována sklonem.
Energetický příjem nebyl ovlivněn. Byl monitorován pomocí interaktivní online aplikace na webovém portálu www.stobklub.cz, program Sebekoučink,
Výsledky: Před započetím pohybové intervence ušly ženy během dne 7099 ± 2019 kroků, následně 5 měsíců dosahovaly denně významně vyššího objemu 9962 ± 1647 kroků (p<0,01), což znamená zvýšení pohybového režimu o 40,3%. Zvýšení fyzické aktivity se příznivě projevilo ve váhovém úbytku. Na konci studie byla významně snížena hmotnost ze vstupních 89,6 ± 9,2 kg na výstupní 86,1 ± 9,1 kg (p<0,05) na konci intervence. Významně se snížil obvod pasu ze vstupní hodnoty 94,1 ± 6,8 cm na výstupní 90,6 ± 6,1 cm (p<0,01). Z biochemických parametrů byl významně snížen vstupní HDL cholesterol 1,3 ± 0,3 mmol/l, na výstupní 1,6 ± 0,3 mmol/l (p<0,05).
Závěr: Výsledky potvrzují, že koncept 10 000 kroků denně je u plně zaměstnaných žen v produktivním věku dlouhodobě dosažitelný. Zvýšení fyzické aktivity se projevil v příznivém ovlivnění složek metabolického syndromu.