Úvod: Spánek je stavem fyziologického oddechu pro kardiovaskulární systém a poruchy dýchání ve spánku (SDB) tento stav narušují. Nejčastějším typem SDB je obstrukční spánková apnoe, která se vyskytuje u 9% žen a 24% mužů středního věku. Celosvětově jich však 80-90% zůstává nediagnostikovaných. Data z pilotních projektů ukazují na možný těsný patofyziologický vztah mezi IM a spánkovou apnoí (SA). SA je dle některých menších prací spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou osob s kardiovaskulárním onemocněním. Včasná diagnostika a léčba může tedy zlepšit nejen kvalitu života, ale i snížit nemocnost a úmrtnost těchto nemocných. Cíl: zjistit výskyt SA u pacientů po akutním infarktu myokardu (AIM). Soubor a metodika: konsekutivní pacienti přijatí na naši kliniku v roce 2010 s diagnozou AIM. Všichni podstoupili kompletní klinické, biochemické vyšetření a EKG při přijetí. Minimálně 48 hodin po přijetí a současně po stabilizaci stavu byl každý pacient vyšetřen pomocí přístroje ApneaLink - neinvazivní analýza průtoku vzduchu dýchacími cestami a monitorace saturace krve kyslíkem v průběhu noci. Výskyt SA nebo hypopnoe byl klasifikován podle kritérií American Academy of Sleep Medicine (AASM). Výsledky: 205 pacientů (74% mužů), věk 65 let, BMI 29 kg/m2, AIM s ST elevacemi 63%, lokalizace AIM – přední stěna 37%, dolní stěna 37%, laterální stěna 7%, ostatní 19%, EF LK 49%. Apnea-hypopnea index (AHI) <5 23%, AHI 5 – 14 35%, AHI 15 – 29 22%, AHI > 30 20%. Závěr: Podle AASM kritérií se SA vyskytla u 77% pacientů po AIM, což je mnohem více než u běžné populace. Diskuze: Předkládaný projekt ukázal vysoký výskyt SA u pacientů po AIM. Pokud se v budoucnu potvrdí hypotéza o horší prognóze pacientů se SA po AIM, tak by měli být všichni pacienti s AIM vyšetřeni na přítomnost SA, čímž můžeme identifikovat a správnou léčbou i odstranit závažný rizikový faktor.