Východisko: Koncentrace kyseliny močové (KM) jako finálního produktu metabolizmu purinů jsou časté zvýšené u pacientů s chronickým srdečním selháním (CHSS) s negativním prognostickým dopadem. Význam KM u pacientů s akutním srdečním selháním (ASS) je méně zřetelný.
Cíle práce: Zjistit prognostický význam KM na hospitalizační a dlouhodobou mortalitu pacientů z databáze Acute- HEart FAilure Database registry (AHEAD). Soubor pacientů a metodika: tato studie zahrnuje 1255 pacientů s akutní dekompenzací CHSS, de novo ASS nebo kardiogenním šokem od září 2006 do října 2009. Pacienti s akutním koronárním syndromem (AKS) nebo plicní embolií (PE) nebyli do studie zařazeni.
Výsledky: průměrný věk byl 73,4 roku, 43% byly ženy, medián pobytu v nemocnici byl 8 dní a hospitalizační mortalita byla 7,6%. Medián KM byl 432 μmol/l, medián eGFR 49.0 ml/min, medián NT-proBNP 5510 pg/ml. Predikátory hospitalizační mortality byly: KM > 515 μmol/l (p < 0.001), eGFR < 30 ml/min (p < 0.001), Na ≤ 135 mmol/l a pozitivní troponin.
Predikátory dlouhodobé mortality byly: KM > 500 μmol/l
(p < 0.001), eGFR < 30 ml/min (p < 0.001), Na ≤ 135 mmol/l a hemoglobin (Hb) < 130 g/l (p < 0.001). Jednoroční přežívání pacientů propuštěných po epizodě ASS z nemocnice (n = 1159) bylo 75.6% a dvouleté přežití bylo 66.8 %. Přežívání pacientů léčených AL bylo významně nižší než pacientů neléčených AL (70.1% vs 77.2% pro jednoroční přežívání a 60.3% vs 68.5% pro dvouleté přežití). Pacienti na AL před přijetím pro ASS byli častěji muži, měli pokročilejší NYHA, nižší ejekční frakci LK, nižší eGFR, nižší Na, Hb a byli častěji léčeni přístrojovou léčbou CHSS.
Závěry: Vyšší KM a léčba AL byly u pacientů s ASS spojeny s vyšší hospitalizační a dlouhodobou mortalitou. Cut-off KM pro hospitalizační mortalitu byla > 515 μmol/l a pro dlouhodobou mortalitu > 500 μmol/l. Léčba AL identifikuje pacienty v nejvyšším riziku.