Sarkoidóza je multisystémové granulomatózní onemocnění neznámé etiologie. V případě postižení myokardu lze dle statistik počítat s postižením mezi 20-27% pacientů se sarkoidózou, u většiny se jedná o asymptomatický průběh, klinickou manifestaci lze pozorovat asi u 5% těchto pacientů. Manifestace může být nejrůznějšího charakteru zahrnující mitrální regurgitaci, perikardiální výpotek až tamponádu, komorové nebo supraventrikulární arytmie, srdeční selhání a náhlou smrt.
Kazuistika:
Uvádíme případ 49leté ženy došetřované pro nejasný infiltrativní plicní proces přijaté pro paroxysmus SVT. Po podání medikace dochází k verzi na sinusový rytmus. Echokardiograficky je EF LK 35%, těžká hypokinesa spodní stěny, akinesa hrotu, dyskinesa přední a laterální stěny, poruchy kinetiky však nerespektují cévní zásobení. V rámci dif.dg. byla doplněna další vyšetření ( SKG, MR srdce,plicní biopsie).
Po propuštění do ambulantní péče s EKG Holter monitorací s nálezem ojedinělých izolovaných, monotopních KES, dochází 1 den po ukončení monitorace k synkopě, jejíž příčinou je hemodynamicky závažná komorová tachykardie. Během hospitalizace je pacientka ještě několikrát pro tuto arytmii defibrilována, zajištěna antiarytmiky a následně implantací ICD, vzhledem k trifascikulární blokádě a dysfunkci LK i biventrikulární stimulací.
Biopticky je plicní proces hodnocen jako vysoce suspektní sarkoidóza. Nasazena kortikoterapie s dobrým efektem a zlepšením klinického stavu, trvající dysfunkcí LK, zatím bez záchytu závažných arytmií.
Závěr:
Ačkoliv se manifestní kardiální komplikace sarkoidózy nevyskytují příliš často je nutno při stanovené diagnóze brát na vědomí, že se jedná o prognosticky velmi závažnou orgánovou manifestaci tohoto onemocnění s ohrožení pacientů náhlou smrtí.