Úvod: Mozkový natriuretický peptid (BNP) je používán pro diagnostiku i stanovení prognózy srdečního selhání. Zvýšené hladiny však můžeme pozorovat i u jiných, nekardiálních onemocnění – renální insuficience, sepse, rakoviny plic. Vyšší hodnoty BNP byly popsány i u selhání jater. Příčina není zcela jasná. Mimo jiné je zvažován vliv hyperkinetické cirkulace. Cíl: Testovali jsme závislost hladin BNP a neinvazivně echokardiograficky měřeného srdečního výdeje/indexu, jehož zvýšení je považováno za známku hyperdynamické cirkulace. Soubor a metodika: Komplexní transtorakální echokardiografie včetně neinvazivního měření hemodynamiky byla provedena u 42 pacientů (věk: 52±11let; 13 žen) přijatých s dekompenzací jaterní cirhózy na interní oddělení nemocnice Třebíč. Do studie nebyli zařazeni pacienti s anamnézou nebo symptomy srdečního onemocnění, jiným než sinusovým rytmem, systolickou dysfunkcí, chlopenní vadou, hypertrofií levé komory či dilatací srdečního stínu dle RTG, významnou renální insuficiencí, závažnější plicní hypertenzí. Nezařazeno bylo pro jedno či více kritérií 12 pacientů. Hladina BNP byla stanovena jednorázově při přijetí. Etiologie jaterního selhání v našem souboru byla u 38 pacientů toxonutritivní (90%). Hyperdynamická cirkulace byla definována jako hodnota srdečního indexu nad 3,5l.min-1.m-2. Statistická analýza byla provedena pomocí programu StatView, Mann-Whitney test. Výsledky: Hyperdynamická cirkulace byla neinvazivně prokázána u 14 (33%) pacientů, u ostatních byl srdeční index v normě. U jedinců s hyperkinetickou cirkulací byla hodnota BNP 265pg/ml (80-656), u pacientů s normálním srdečním indexem 162pg/ml (9-472). Rozdíl mezi skupinami dosáhl statistické významnosti (p=0,01). Závěr: Naše výsledky naznačují, že právě hyperdynamická cirkulace může být příčinou zvýšených hladin BNP u nekardiálních pacientů s dekompenzovanou jaterní cirhózou.