ROZDÍL V ADHERENCI K JEDNOTLIVÝM DRUHŮM BETABLOKÁTORŮ U PACIENTŮ S ARTERIÁLNÍ HYPERTENZÍ - HODNOCENÍ SÉROVÝCH HLADIN

Cíl: Betablokátory jsou běžně používány ve farmakoterapii hypertenze. Nonadherence k betablokátorům je v dostupných zdrojích popisována jako velmi častá, ale srovnání nonadherence mezi jednotlivými typy betablokátorů dosud provedeno nebylo. Míra selektivity k beta-1 receptorům je přitom často užívaný argument pro volbu konkrétního betablokátoru i ve vztahu k lepší toleranci pacientem. Cílem práce bylo stanovení míry nonadherence a rozdíly mezi jednotlivými typy betablokátorů u pacientů s arteriální hypertenzí.

Metody: Analyzovali jsme 421 sérových hladin betablokátorů u 261 pacientů vyšetřených pro arteriální hypertenzi v Centru pro hypertenzi FNOL v letech 2013-2016. Minimální odstup mezi měřeními byl 3 měsíce. Analyzovali jsme hodnoty z prvních měření (n=261) a také opakovaná měření u pacientů s více dostupnými odběry (n=421). Vzorek s nulovou hodnotou sledovaného betablokátoru byl považován za důkaz non-adherence. Statisticky byl hodnocen rozdíl v adherenci k betaxololu, bisoprololu, metoprololu a nebivololu.

Výsledky: Při prvním měření bylo 25,3% pacientů neadherentních k předepsanému betablokátoru, při analýze všech dostupných měření 23,3%. Nejvyšší míra nonadherence byla zjištěna u pacientů, jimž byl předepisován nebivolol (při analýze prvních měření 30,9%, při analýze všech měření 33,7%), nejnižší u pacientů s předepsaným betaxololem (15,9% při prvních a 8,9% u všech měření), p<0,001. Vztah mezi adherencí k léčbě betablokátory a celkovým počtem užívaných antihypertenziv nebyl statisticky signifikantní (p=0,46). Míra nonadherence v našem souboru nekorelovala s mírou beta-1 selektivity betablokátorů.

Závěr: Nonadherence k léčbě betablokátory u pacientů s arteriální hypertenzí byla v současném vzorku nižší než očekávaná podle dostupné literatury a lišila se mezi jednotlivými typy betablokátorů. 

Podpořeno grantem: IGA_LF_2017_035