Cíl: Cílem práce je porovnat kvalitu farmakoterapie podávané akutně pacientům přicházejícím s jejich prvním nebo již opakovaným infarktem myokardu (IM).
Soubor a metodika: Data pocházejí z pilotního registru akutního infarktu myokardu v non-PCI nemocnicích z let 2003-2007. Analyzovali jsme údaje o léčbě 2587 pacientů; 1930 z nich bylo přijato s prvním IM, v 657 případech se již v anamnese IM vyskytoval. Hodnotili jsme časné (během prvních 24 hodin) podání acetylsalicylové kyseliny, clopidogrelu, heparinu (UFH nebo LMWH), statinů a betablokátorů. Použití všech vyjmenovaných léků bylo považováno za „ideální“ léčbu. Sledovali jsme, zda se liší kvalita léčby mezi pacienty s jejich prvním nebo opakovaným IM. Výsledky: 20,9 % pacientů s jejich prvním IM dostalo „ideální" akutní farmakoterapii na rozdíl od pouze 16,0 % pacientů s opakovaným IM. „Dostatečnou“ terapii (definovanou jako 75-80 % doporučených léků) dostalo 22,3 % pacientů s prvním IM a 26,9 % pacientů s opakovaným IM. Při porovnání kvality farmakoterapie mezi oběma skupinami pacientů jsme zjistili významný rozdíl ve prospěch pacientů, kteří byli přijati s primoinfarktem (p = 0,009). Pokud byly do analýzy zahrnuty další faktory, které vykazovaly interakci s kvalitou farmakoterapie (věk, pohlaví, přítomnost diabetu), rozdíl mezi skupinami pacientů s prvním a opakovaným infarktem nebyl významný. Průměrná kvalita akutní farmakoterapie byla ve skupině pacientů s prvním infarktem vyhodnocena na úrovni 63,5 % „ideální“ léčby, a ve skupině pacientů s opakovaným infarktem na úrovni 63,3 % „ideální“ léčby.
Závěr: Nepozorovali jsme statisticky významný rozdíl v kvalitě akutní farmakologické léčby mezi pacienty přicházejícími s jejich prvním nebo opakovaným infarktem myokardu. Anamnéza prodělaného infarktu v našem sledování nezhoršovala kvalitu poskytnuté léčby (farmakoterapie) v prvních 24 hodinách.