Cíl: Na základě výsledků českého multicentrického registru akutního srdečního selhání AHEAD main stanovit dlouhodobou prognózu pacientů hospitalizovaných pro akutní srdeční selhání (ASS) po propuštění z hospitalizace, stanovit hlavní faktory ovlivňující dlouhodobou mortalitu.
Metodika: V rámci registru ASS AHED main byli zařazováni pacienti hospitalizovaní v 7 českých nemocnicích s cathlabem. Hodnocená data byla sbírána prospektivně od 9/2006 do 10/2009. Celkem bylo zařazeno 4153 pacientů, v této práci je hodnoceno celkem 3438 pacientů propuštěných z hospitalizace a přežívajících více než 30 dnů. Byl vytvořen vícerozměrný model vztahu charakteristik pacientů k dlouhodobé mortalitě.
Výsledky: 1-leté přežití pacientů propuštěných z nemocnice bylo 79,4%, 3-leté přežití bylo 63,7%. Nižší přežití měli pacienti s akutní dekompenzací chronického srdečního selhání ve srovnání s de-novo srdečním selháním. 3-leté přežití dle klinického syndromu bylo 60-69%. Nebyl signifikantní rozdíl mezi muži a ženami. Podle multivariantní analýzy jsme jako hlavní faktory, které ovlivňovali dlouhodobou mortalitu, zjistili kreatinin za hospitalizace >145 (RR 1,81), věk>70 (RR 1,64), hemoglobin <120 g/l (RR 1,47), předchozí CMP (RR 1,42), BMI<28 (RR 1,35), CHOPN (RR 1,34), frekvence při přijetí >80/min, EF <30%, předchozí IM (RR 1,20) a DM (RR 1,29).
Závěr: Dlouhodobá prognóza pacientů propuštěných z nemocnice, kde byli hospitalizováni pro ASS, je závažná, 3-leté přežívání těchto pacientů je 63,7%. Zajímavým výsledkem je, že podobně špatnou prognózu mají jak pacienti propuštění po kardiogenním šoku, tak pacienti, kteří byli hospitalizování např. pro hypertenzní krizi.
Podpořeno grantem IGA NS 9880-3.