Cílem studie bylo zhodnotit efekt řízené pohybové aktivity ve formě aerobně-silového kardiovaskulárního tréninku na hodnoty krevního tlaku ve 24 hodinových intervalech po ukončení tréninku a porovnat tělesnou zdatnost a parametry svalové síly u pacientů s ischemickou chorobou srdeční před zahájením a po ukončení II. fáze kardiovaskulární rehabilitace.
Do studie bylo zařazeno 57 pacientů [43 muži ve věku (63 ± 7,2) let s ejekční frakcí (58 ± 9,8) % a 14 žen ve věku (59 ± 10,9) let s ejekční frakcí (56 ± 11,7) % ] minimálně 9 týdnů po PCI nebo AIM. Všichni pacienti absolvovali 12 týdenní rehabilitační program ve formě aerobního tréninku kombinovaného od 3. týdne s odporovým cvičením s frekvencí cvičebních jednotek třikrát týdně. Spiroergometrický zátěžový test do symptomy limitovaného maxima byl proveden před zahájením, v polovině a po ukončení rehabilitačního programu.
Hodnotili jsme profily krevního tlaku v intervalech 0–24 a 25–48 hodin od ukončení tréninku získané sedmidenním ambulantním monitorováním. Porovnali jsme výsledky pacientů před zahájením a po 12 týdnech ambulantního rehabilitačního programu na úrovni symptomy limitovaného maxima a na úrovni anaerobního prahu, a to: maximální tolerovanou zátěž (WSL), spotřebu kyslíku ( )a také hodnoty symptomy limitované spotřeby kyslíku a symptomy limitovaného fyzického výkonu přepočítané na kilogram tělesné hmotnosti. Porovnáním výsledků vstupního a výstupního 1-RM testu jsme posoudili vliv odporového tréninku na zvýšení svalové síly.
Kardiovaskulární trénink nemění významně hodnoty krevního tlaku po zátěži, ale zlepšuje fyzickou zdatnost, výkonnost, respirační kapacitu a také svalovou sílu pacientů s ischemickou chorobou srdeční.