Úvod: Patofyziologický vztah mezi rozvojem chronického srdečního selhání a spánkovou apnoí (SA) byl prokázán řadou studií. SA je spojena se zvýšenou morbiditou a mortalitou osob s kardiovaskulárním onemocněním, její včasná diagnostika a léčba může zlepšit nejen kvalitu života, ale i snížit nemocnost a úmrtnost nemocných s chronickým srdečním selháním. Významnou součástí komplexní léčby pacientů s chronickým srdečním selháním je tedy i časná diagnostika a léčba SA s omezením celé řady patofysiologických činitelů uplatňujících se na jeho vzniku a progresi.Cíl: Kvantifikovat výskyt spánkové apnoe u pacientů s chronickým srdečním selháním s těžkou systolickou dysfunkcí levé komory.Soubor a metodika: 170 pacientů s kompensovaným chronickým srdečním selháním hospitalizovaných na Interní kardiologické klinice FN Brno v období 11/2012 až 11/2016. Všichni pacienti měli dle ECHO ejekční frakci levé komory 35% a méně, všichni vstupně podstoupili kompletní klinické i biochemické vyšetření a EKG. Každému pacientovi byla provedena spánková studie pomocí přístroje Embletta Gold. Výskyt SA nebo hypopnoe byl klasifikován podle kritérií American Academy of Sleep Medicine. Dle apnoe-hypopnoe indexu (AHI) byly skupiny definovány jako pacienti bez SA (=30 událostí/hod.)Výsledky: Spánkovou studíí pomocí přístroje Embletta Gold bylo hodnoceno 170 pacientů s chronickým srdečním selháním. Při použití cut-off AHI >=5 událostí/hod., byla SA přítomna u 77 % pacientů.. Mírná SA byla přítomna u 30%, středně těžká u 26% a těžká u 21% těchto pacientů. Všem pacientům s průkazem středně těžké a těžké spánkové apnoe byla nabídnuta léčba pomocí přístroje CPAP.Závěr: Výskyt SA v daném souboru pacientů je signifikantně vyšší než v běžné populaci.