Úvod: Léčba pomocí srdečních implantabilních elektronických přístrojů (CIED) zaznamenává v posledních dekádách výrazný vzestup. Narůstá tak i počet stimulačních a defibrilačních elektrod, které jsou třeba z různých indikací extrahovat. Cílem práce je analýza souboru nemocných, u kterých byla v naší nemocnice provedena transvenozní extrakce elektrod.
Metoda a výsledky:
Do naší analýzy jsou zahrnuti pacienti, u kterých byla provedena transvenozní extrakce elektrod v období od roku 2000 do srpna 2016. Jednalo se celkem o 885 nemocných (655 mužů/230 žen). Nejčastěji byly extrakce elektrod prováděny z důvodů infekce (81%), méně často pak z důvodů malfunkce elektrod, trombotických komplikací či přebytečnosti elektrod. V současné době používáme k extrakci buď volnou trakci nebo mechanické (Evolution, COOK Medical) nebo laserové (Spectranetics) zavaděče. Poměrné častá je kombinace výše zmíněných metod (14%). Méně často, ale s vysokou úspěšností, se používá femorální přístup k extrakci. Kompletní extrakce elektrod bylo dosaženo v 94% případů. Periprocedurální mortalita souboru je extrémně nízká – 0,15%.
Závěr: Ačkoliv patří extrakce mezi nejrizikovější a nejnáročnější výkony v oboru srdeční stimulace a elektrofyziologie, výsledky ukazují vysokou úspěšnost a bezpečnost metody. Výrazný podíl na úspěchu léčby má zkušenost operatéra a možnost kombinace postupů extrakce.