Cíl: Srovnání ochlazovacího účinku nitrožilní aplikace chladného krystaloidního a koloidního roztoku na prasečím modelu fibrilace komor.
Soubor a metodika: U 22 samic prasete domácího byla navozena fibrilace komor s následným obnovením cirkulace po 15 minutách. Poté bylo 18 zvířat randomizováno k podání 1500 ml koloidního (skupina A) nebo fyziologického (skupina B) roztoku o teplotě 1°C rychlostí 75 ml/min. 4 zvířatům v kontrolní skupině nebyl podán žádný ochlazovací roztok.Tělesná teplota (TT) byla kontinuálně měřena rektálně (ReT), v a. pulmonalis (TAP) a intracerebrálně (CrT).
Výsledky: V tabulce je uvedena TT (°C) před zahájením ochlazování a rozdíly TT v průběhu protokolu ve srovnání s úvodní hodnotou. (*...p<0,05 při srovnání kontrolní skupiny se skupinou A a B, **... p<0,05 při srovnání skupiny A a B). Zatímco v kontrolní skupině jsme pozorovali kontinuální nárůst TT, infuze chladného roztoku navodila statisticky významný pokles TT ve skupině A i B. Na konci ochlazovací infuze byl výraznější pokles TT ve skupině B, dále byl pokles TT ve skupině A a B srovnatelný.
Závěr: U prasete s experimentální zástavou oběhu a úspěšnou resuscitací byla indukce hypotermie aplikací chladného fyziologického roztoku mírně účinnější než podáním chladného koloidního roztoku.
|
Skupina A |
Skupina B |
Kontrolní skupina | ||
| TT před infuzí |
ReT TAP CrT |
36,8 36,6 |
36,6 36,5 36,6 |
36,6 36,7 36,7 |
|
změna TT na konci infuze |
ReT TAP CrT |
-1,1 -1,6** -1,1** |
-1,2 -2,1** -1,5** |
0,4* 0,4* 0,5* |
|
změna 10 min po infuzi |
ReT TAP CrT |
-1,3 -1,3 -1,0 |
-1,4 -1,3 -1,3 |
0,6* 0,5* 0,7* |
|
změna TT 30 min po infuzi |
ReT TAP CrT |
-1,1 -1,0 -0,8 |
-1,1 -0,9 -0,8 |
0,9* 0,9* 1,0* |
|
změna TT 90 min po infuzi |
ReT TAP CrT |
-0,6 -0,3 -0,2 |
-0,6 -0,2 -0,1 |
1,4* 1,5* 1,7* |