Cílem práce bylo zrevidovat poznatky vlivu nesrdečních postižení - diafragmatické hernie (DH), arteriovenózní malformace (AVM) a twin to twin transfusion syndrome (TTTS) na vývoj kardivaskulárního systému v prenatálním období.
Tato postižení se vyskytují vzácně, výskyt vrozené brániční hernie je 1:2000 – 4000, mortalita 26-50%. U levostranné hernie jsou u plodů menší levostranné srdeční oddlíly, Z score levostranných srdečních oddílů < -2 má až 59% plodů. U většiny plodů se rozměry levého srdce normalizují po narození a po operaci hernie. U více významné hypoplasie levostranných oddílů je zvýšené riziko úmrtí po narození. Výskyt kongenitální AVM není znám, prenatálně byly popsány ojedinělé případy. Většina prenatálně detekovaných AV malformací měla přidružená chromosomální postižení a vedla k srdečnímu selhání, intrauterinnímu úmrtí nebo úmrtí po narození (55%). U našeho plodu s AVM byla objemová zátěž pravého srdce bez rozvoje srdečního selhání. Po narození byl proveden katetrizační uzávěr AMV a dítě žije.
Placentární cévní spojky u TTTS u monochorioidálních (MC) vícečetných těhotenství umožňují transfúzi od dárce k příjemci vedoucí u neléčených TTTS k srdečnímu selhání a úmrtí u 80-90% případů. Patologická circulace vede i k vývoji srdečních vad (VSV). V naší studii z 82 MC vícečetných těhotenství se TTTS vyvinul u 24 (29%). Léčeno bylo 47 plodů z 23 těhotenství s TTTS (amnioredukce, fetoredukce, laserová ablace). Srdeční selhání před léčbou mělo 15(65%) z 23 léčených recipientů. Z 36 přeživších plodů bylo 24(66%) dále bez známek srdečního selhávání. VSV byla prokázana u 11 plodů (6,7%) ze všech 156 plodů z MC těhotenství, z toho u 6 plodů (12%) z 47 léčených plodů s TTTS.
Uvedená postižení ovlivňují prenatální hemodynamiku tím více a osud plodů je tím závažnější, čím dříve postižení vznikne a čím je významnější.