Úvod: Cílem studie bylo stanovení přesnosti predikce postižení PK u pacientů se STEMI spodní stěny při uzávěru proximální části pravé koronární tepny pomocí speckle tracking echokardiografie.
Soubor pacientů a metody: 33 pacientů bylo echokardiograficky vyšetřeno po PCI a následně 5. den po vzniku AIM. MR srdce byla provedena s odstupem 1 měsíce po vzniku IM. Rozsah postižení PK byl hodnocen semikvantitativně: 0 - bez průkazu jizvy, 1 - jizva bazální stěny PK, 2 - jizva bazální a laterální stěny PK, 3 - jizva bazální, laterální a přední stěny PK.
Výsledky: Na základě výsledku vyšetření MR byla identifikována skupina jedinců s průkazem jizvy PK (MR+, n=18) a bez morfologického postižení PK (MR-, n=15). Vstupní i následné hodnoty globálního SLs volné stěny PK v A4CH byly signifikantně rozdílné (-19,8±4,5 vs. -11±3,9% resp. -26,7±2,6 vs. -14,1±5,8% ve skupině MR- vs. MR+). V neparametrické korelační analýze byla nalezena korelace mezi vstupní i výstupní hodnotou SLs s rozsahem postižení PK jizvou (r = 0,83 resp. r = 0,89, p < 0,0001). V ROC analýze byla identifikována cut-off SLs -24,7% predikující rozvoj jizvy PK se senzitivitou 94% a specificitou 80%. Dále bylo provedeno rozdělení souboru do 3 skupin: I (norma, n = 10) - SLs < -20%, II (omráčený myokard PK, n = 12) - SLs > -20% se zotavením funkce PK, III (ireverzibilní dysfunkce PK, n = 11) - přetrvávající SLs > -20%. Vstupní a výstupní hodnoty SLs byly v podskupině I: -23,2±1,5% resp. -24,8±1,4%, II: -14,4±3,1% resp. -25,6±4,7%, III: -9,3±2,9% resp. -10±2,4%. Jizva PK byla prokázána ve skupině III u všech vyšetřených (27% postižení baze PK, 45% postižení i laterální stěny PK a 28% postižení celé PK). Ve skupině II byla jizva nalezena u 50% jedinců (pouze jizva baze PK) a ve skupině I v 0%.
Závěry: Deformační analýza volné stěny PK relativně přesně identifikuje jedince s následným rozvojem jizvy a IM PK.