Úvod: Počet invazivních výkonů v arytmologii vzhledem k technologickému pokroku narůstá. Roste počet nemocných indikovaných ke katetrizačním ablacím ( zejména ablace pro fibrilami síní ), stejně tak se pozvolna navyšuje počet nemocných indikovaných k implantacím KS/ICD. Část těchto nemocných je indikována také k antikoagulační terapii.
Soubor nemocných a metodika: Naše pracoviště v roce 2010 provedlo 845 katetrizačních ablací arytmií a více než 750 implantací kardiostimulátorů a ICD. Z katetrizačních ablací byla více než polovina nemocných indikována pro FS. Tito nemocní jsou zároveň indikováni k antikoagulační terapii. U části pac. je indikace k antikoagulační terapii z jiného důvodu ( např. stavy po plicní embolizaci, ) Další skupinu nemocných, u kterých je provedena katetrizační ablace nebo implantace KS/ICD, tvoří nemocní po implantaci koronárního stentu, kteří mají nutnou často duální antiagregaci. V případě lékových stentů je podávání antiagregace indikováno až po dobu 1 roku a tato terapie interferuje s indikovaným ablačním/implantačním výkonem.Překládáme retrospektivní analýzu komplikací vznikajících v důsledku antitrombotické a antikoagulační léčby periprocedurálně. Uvádíme zvyklosti našeho pracoviště s managementem takových pacientů. V naší prezentaci také ukazujeme některé raritní komplikace.
Výsledky a Závěr: Ačkoli je indikace kombinované antiagregační terapie či antikoagulační léčba před a po výkonech v arytmologii poměrně častá a zvyšuje riziko komplikací, pečlivé vedení a individuální přístup udržuje počet komplikací na uspokojivé míře. Míra komplikací vyplývající z takto složitých výkonů je shodná s literárními daty a ve svém sdělení porovnáváme naše komplikace s publikovanými daty.