Úvod: Ruptura komorového septa je vzácná život ohrožující komplikace akutního infarktu myokardu s významnými hemodynamickými důsledky. Incidence je kolem 0.2%. Mortalita po chirurgickém řešení se pohybuje mezi 19-60%.
Popis: Prezentujeme kazuistiku 65-letého muže s již známou ICHS (STEMI PS 2008 s dPCI na prox. RIA) přijatého pro subakutní QIM spodní stěny s prodlevou 15 hodin od vzniku AKS. Při koronarografii zjištěn uzávěr proximální ACD řešený PCI s implantací 3x stentu. Echo srdce s EFLK 35%, akineza spodní stěny a hypokineza apikálního segmentu přední stěny a hrotu, jinak bez patologie. Přes úspěšnou kompletní revaskularizaci dochází k akutnímu zhoršení stavu pacienta 14. den od infarktu s rozvojem plicního edému. Bedside echo s nálezem aneurysmatu spodní stěny, neměnná EFLK, ještě bez detekce defektu. Po přechodné stabilizaci srdečního selhání stav progreduje do generalizovaného edému. Nově zjištěn systolický prekordiální šelest a kontrolní echo potvrzuje defekt komorového septa inferoseptálně o velikosti 16-17 mm v průměru s významným L-P zkratem. Pacient transferován na kardiochirurgii již se známkami MODS, ihned zavedena IABK a po částečné kompenzaci stavu úspěšně proveden operační uzávěr defektu záplatou Gelseal Vascutec. Výkon i pooperační období s nutností vysoké vasoaktivní a inotropní podpory, i přes ponechanou IABK (v celkové délce 8dní). Přes veškeré komplikace (kardiogenní šok, renální selhání s přechodnou CVVHD, jaterní selhání, bronchopneumonie, opakované revize sternotomie pro krvácení, ischemické nekrózy ) se nakonec daří kritický stav pacienta zvládnout a po efektivní rekonvalescenci a rehabilitaci propustit nemocného do ambulantní péče.
Závěr: V době koronárních intervencí je výskyt poinfarktové ruptury septa komor vzácný, ale je třeba na tuto komplikaci myslet. Zcela zásadní v diagnostice je opakované echokardiografické vyšetření.