Úvod: V posledních letech narůstá počet důkazů, že se v patofyziologii srdečního selhání uplaťňuje tuhost arteriální stěny. Zvýšený pulzní tlak je asociován se zvýšenou kardiovaskulární morbiditou a mortalitou u pacientů s asymptomatickou dysfunkcí levé komory a s mírným srdečním selháním. Naopak, snížený pulzní tlak je dle některých prací asociován se zvýšenou mortalitou u pacientů s akutní dekompenzací srdečního selhání a u pacientů s pokročilým srdečním selháním a je taktéž asociován se zvýšenými hodnotami BNP (Adriaan 2005, Gary 2001). Cíl: zjistit velikost pulzního tlaku a dalších parametrů pomocí neinvazivní analýzy pulzní vlny u pacientů hospitalizovaných pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání po jejich stabilizaci. Metodika: prospektivní sběr dat včetně neinvazivní analýzy pulzní vlny na přístroji SphygmoCor. Charakteristika souboru: 107 pacientů, 83 mužů, 24 žen, věk 69,2 let, BMI 28,2 m2/kg, otoky DKK 52,8%, chrůpky 88,3%, ortopnoe 49,5%, etiologie srdečního selhání - ICHS 56,6%, DKMP 27,1%, ostatní 16,3%, BNP vstup 1810,9 pg/ml, BNP výstup 968,9 pg/ml, EF LK 27,8%, průměrná délka hospitalizace 10,7 dnů. Medikace při přijetí: ACEI 51,4%, ARB 14,3%, BB 65,7%, furosemid 62,9%, spironolacton 50,5%, digoxin 28,6%, nefarm. léčba - CRT-P + CRT-D 14,9%. (medián; 5% percentil; 95% percentil) pulzní tlak 32.6;18; 55 mmHg, augmentační tlak 6.9;2;18 mmHg, augmentační index 18;7;35, rychlost pulzní vlny 6.8; 4.4; 10, . Závěr: pacienti hospitalizovaní pro akutní dekompenzaci chronického systolického srdečního selhání mají po stabilizaci stavu nižší hodnoty pulzního tlaku, augmentačního indexu i tlaku oproti referenčním hodnotám. .
Podpořeno grantem IGA MZ ČR 10422-3/2009