Perikardiocentéza je jednak výkonem urgentním při hemodynamické nestabilitě nemocného při tamponádě či výkonem diagnostickým. Není však každodenním rutinním zákrokem a je spojena s rizikem závažných komplikací. V úvodu sdělení jsou zmíněny stávající ESC guidelines k provedení punkce perikardu. Na našem pracovišti jsme zavedli do běžné praxe „ECHO-guided“ perikardiocentézu (pre, peri a postprocedurální kontinuální echokardiografická kontrola výkonu), získali jsme řadu praktických zkušeností s provedením punkce, zavedením drenáže perikardu a následnou péčí o nemocné. Nález hemorhagického výpotku je vždy spojen s obavou, zda nedošlo k iatrogenní komplikaci ve formě poranění či penetrace do srdečních oddílů. Prezentujeme praktická doporučení k vyloučení či potvrzení průniku instrumentaria intrakardiálně. Přednáška je doplněna krátkým videem s provedením punkce perikardu.
Součastí sdělení je i soubor 11 nemocných indikovaných k urgentní perikardiocentéze pro tamponádu srdeční.
Závěr: Echem vedená perkutánní perikardiocentéza je v podmínkách kardiologické intenzivní péče po absolvování učební křivky bezpečná a výhodná metoda potencionálně snižující výskyt závažných periprocedurálních komplikací.
Podpořeno VZ UK č. MSM 0021620817 „Invazivní přístupy k záchraně a regeneraci myokardu.“