Úvod: Aspirinová insuficience po aortokoronárním bypassu (CABG) představuje přechodný stav, který dle dostupných prací může souviset s časnou okluzí žilních štěpů. Možnosti jeho ovlivnění ve smyslu zvýšení inhibičního efektu aspirinu jsou limitované. Cílem práce bylo porovnat dvě strategie podávání aspirinu (intravenózní vs. perorální) a zhodnotit jejich vliv na inhibici agregace destiček časně po CABG.
Metody: Do prospektivní randomizované studie bylo dosud zařazeno celkem 40 elektivních CABG pacientů. Skupina A (n=20) dostávala pooperačně standardně 200mg aspirinu perorálně jednou denně. Skupina B (n=20) dostávala intravenozní infuzi 200mg aspirinu denně po dobu prvních tří dnů a následně bylo pokračováno v perorálním podávání aspirinu. Účinnost aspirinu na inhibici agregace krevních destiček byla hodnocena pomocí ASPI testu systému Multiplate® (Dynabyte GmbH, Německo) na principu impedanční agregometrie po indukci kyselinou arachidonovou. Krevní vzorky byly odebírány předoperačně (po vysazení aspirinu) a dále v pooperační dny 1, 3 a 5.
Výsledky: Základní charakteristika souboru se nelišila mezi oběma skupinami. Ve skupině B (intravenozní aspirin) byl zaznamenán zatím nesignifikantní trend k nižší hodnotě medianu hodnot AU*min v pooperační den 1 (789 vs. 506), den 3 (854 vs. 620) a den 5 (400 vs. 353) oproti skupině A (perorální aspirin). Účinné hodnoty inhibice agregace bylo v obou skupinách v porovnání s předoperační hodnotou (bez aspirinu) dosaženo až 5. pooperační den (p<0.05).
Závěr: Intravenozní podání aspirinu během prvních tří pooperačních dnů může vést pravděpodobně k rychlejší inhibici agregace krevních destiček v porovnání se standardním perorálním podáváním aspirinu. Nicméně účinné inhibice destiček je dle této metody dosaženo v obou skupinách až 5. pooperační den, což posiluje data o získané aspirinové insuficienci časně po CABG.