Úvod
V případě akutního koronárního syndromu (AKS) s nevýznamným koronárním postižením je koronární vasospasmus jednou z možných příčin okluze koronární tepny. Aktuální prevalence vasospasmu v této situaci není jednoznačná. Přímý průkaz koronárního vasospasmu v rámci akutní koronarografie není častý. Provokační testy (např. ergonovinem) na koronární vasospasmus po AKS
s normální koronarografií se rutinně neprovádějí, navíc mají omezenou výpovědní hodnotu i prognostický význam.
Soubor a metodika
V souboru 2659 pacientů koronarografovaných pro AKS ve zlínském kardiocentru
v letech 2003-2009 byl z celkového počtu 108 nemocných bez aterosklerotického postižení (4,06 %) koronární vasospasmus zastoupen 6.48 %. Celkově bylo dokumentováno 7 AKS. Tři AKS s angiografickým průkazem vasospasmů zcela ustupujících po podání isosorbiddinitrátu intrakoronárně na nativních koronárních tepnách bez stenóz: 1 x infarkt myokardu s ST elevací (STEMI) v povodí arteria coronaria dextra (ACD) kryté funkčním CABG za distální anastomózou, 1x infarkt myokardu bez ST elevací (NSTEMI) na ACD a 1x STEMI v povodí r. interventricularis anterior (RIA) bez nutnosti koronární intervence. V dalším sledování jsou pacienti bez potíží.
U dvou pacientů byl při první manifestaci AKS prokázán vasospasmus v místě nevýznamné aterosklerotické léze, kde v čase došlo k progresi organické léze
a vzniku významné dynamické stenózy manifestované AKS s nutností intervenčního řešení. V jednom případě se jednalo o STEMI při rozsáhlých difuzních spasmech RIA a RC při septickém stavu s metabolickým rozvratem. U jediné pacientky
se známou vasospastickou anginou pectoris došlo ke vzniku STEMI po neoptimální úpravě chronické léčby.
Závěr
Zastoupení koronárního vasospasmu v etiologii AKS s nevýznamným angiografickým nálezem v našem souboru pacientů je velmi sporadické a koreluje s údaji uváděnými v literatuře.