KATETRIZAČNÍ UZÁVĚR DEFEKTU SEPTA SÍNÍ TYPU SECUNDUM A PERZISTUJÍCÍHO FORAMEN OVALE POMOCÍ SEPTÁLNÍHO OKLUDERU, 8-LETÉ ZKUŠENOSTI

L. Pávková, F. Toušek, L. Pešl, Š. Šindelářová (České Budějovice)
Tématický okruh: Vrozené vady
Typ: Poster - lékařský, XIX. výroční sjezd ČKS

Cíl:
V práci prezentujeme soubor pacientů, u kterých jsme na našem pracovišti provedli katetrizační uzávěr DSS typu secundum nebo PFO za použití septálního okluderu.

Soubor a metodika:
V letech 2003-2010 byl na našem pracovišti proveden perkutánní katetrizační uzávěr DSS typu secundum nebo PFO u 167 pacientů. U 54 pacientů se jednalo o DSS typu secundum (32%), u 113 pacientů se jednalo o uzávěr PFO s předpokládanou paradoxní embolizací (68%). V souboru je 64 mužů a 103 žen ve věku od 15 do 80 let (průměrný věk 50,4). U všech pacientů bylo provedeno kontrolní echokardiografické vyšetření 24 hod po výkonu. Další echokardiografické kontroly provádíme s odstupem 3 měsíců, 1, 2, 3 a 5 let od výkonu. V plánu je kontrola po 10 letech od výkonu.

Výsledky:
Při první echokardiografické kontrole (TTE) prováděné do 24 hod po výkonu byl detekován nevýznamný reziduální zkrat u 23 pacientů (13,8%). Při roční kontrole (n=131) přetrvával zkrat pouze u 7 pacientů (5,3%), z toho byli 3 pacienti po uzávěru PFO, 4 pacienti po uzávěru DSS typu secundum. Komplikace jsme zaznamenali u 3 pacientů (1,8%), u dvou z nich proběhla bezprostředně po výkonu TIA a u jednoho komplikovaný migrenózní záchvat. Výsledky tříletých a pětiletých kontrol se nyní zpracovávají.

Závěr:
Katetrizační uzávěr DSS typu secundum a PFO septálním okluderem je bezpečnou metodou s nízkým počtem komplikací. V indikovaných případech je vhodnou léčbou jak pro pacienty s DSS, kde postupně nahrazuje chirurgický výkon, tak pro pacienty s PFO.