Úvod: Statiny jsou lékem první volby u nemocných s dyslipidemií. U různých pacientů se srovnatelnou terapií je prokázána značná variabilita účinku statinů, která může mít genetický podklad. Pomocí celogenomových screeningů byla detekována řada genů s potenciálem ovlivnit účinnost léčby statiny.
Soubor a Metodika: Varianty v sedmi genových oblastech (CELSR2/PSRC1/SORT1, CILP2/PBX4, APOB, APOE/C1/C4, HMG-CoA-R, LDL receptor a PCSK9) byly analyzovány u 771 (40% mužů) dospělých pacientů s dyslipidémií léčených statiny (~ 90% simvastatin a atorvastatin, dávky 10 či 20 mg). Frekvence genotypů byly porovnány s kontrolní skupinou (N=470, 188 mužů, lipidy s normálními hodnotami, bez hypolipidemické léčby). Polymorfismy (rs599838, rs646776, rs16996148, rs693, rs515135, rs4420638, rs12654264, rs6511720, rs11591147 a rs11206510) byly analyzovány pomocí PCR-RFLP. Hodnoty lipidů byly známy před nasazením léčby a po 8-12 týdnech léčby.
Výsledky: Pokles celkového (7.3±1.4 → 5.3±1.0 mmol/L, P<0.0001) i LDL-cholesterolu (4.7±1.1 → 3.2±0.9 mmol/L, P<0.0005) byl po léčbě vysoce významný. Zjistili jsme signifikantní rozdíly mezi skupinou pacientů a skupinou kontrolní ve frekvencích genotypů většiny analyzovaných genů (s výjimkou jedné varianty v genu pro APOB a jedné v PCSK9). Variantu rs646776 v oblasti CELS2 se nepodařilo detekovat. Změny lipidových parametrů (celkový, LDL a HDL cholesterol, triglyceridy) nebyly signifikantně ovlivněny ani jednou z analyzovaných variant. Stejně tak jedinci s 10 a více rizikovými alelami reagovali na léčbu podobně jako jedinci s 6 a méně rizikovými alelami.
Závěr: Výsledky studie ukazují, že varianty v oblastech genů pro CELSR2/PSRC1/SORT1, CILP2/PBX4, APOB, APOE/C1/C4, HMG-CoA-R, LDL receptor a PCSK9 nebudou hrát významnou roli v genetické determinaci odpovědi na léčbu statiny v české populaci.
Podpořeno projektem č. NS 10579-3 (IGA MZ ČR).