Intervenční kardiologické výkony patří mezi výkony s největšími dávkami pacientů vůbec. Výkony jsou stále komplexnější, delší a dávky pacientů vyšší, ale újma způsobená ionizujícím zářením je u pacientů plně vyvážena přínosem plynoucím z těchto výkonů.
Pro pacienty platí, že tkáň s největším rizikem poškození při těchto výkonech je kůže. U některých komplikovaných případů může dávka na kůži překročit prahovou hodnotu pro vytvoření deterministických účinků a způsobit závažná poškození, což bylo již několikrát publikováno.
Intervenční kardiologové obdrží při provádění intervenčních výkonů bezesporu nejvyšší dávky ze všech pracovníků se zářením. Kvůli relativně velkým dávkám a dlouhému časovému období, kdy lékaři pracují s ionizujícím zářením, je i riziko výskytu stochastických účinků vyšší. To platí současně pro mladé pacienty podstupující tyto výkony opakovaně.
Pro optimalizaci radiační ochrany při intervenčních kardiologických výkonech bylo stanoveno „desatero“, které napomáhá snížení dávek pacientům a současně lékařům, jako např. které projekce používat převážně, je-li to z klinického hlediska možné, jak volit vzdálenost mezi rentgenkou, pacientem a detektorem a další.