Cíl. Transpozice velkých arterií a dvojvýtoková pravá komora s koarktací nebo interrupcí aortálního oblouku vyžadují časné chirurgické řešení. Vzhledem ke komplexnosti vady a náročnosti operace existuje mnoho faktorů, které mohou výsledky negativně ovlivnit. Cílem práce je analýza rizikových faktorů úmrtí po primární a dvoufázové korekci těchto vad.
Materiál a Metodika. V letech 1993-2010 byla provedena anatomická korekce transpozice nebo dvojvýtokové pravé komory s obstrukcí aortálního oblouku u 37 pacientů v průměrném věku 10 dní. U 18 novorozenců byla provedena primární korekce a u 19 dětí byla provedena korekce dvoufázová. Hmotnost dětí byla průměrně 3,3 kg (2,1-6,0 kg). 23 pacienti měli transpozici velkých arterií, 14 dvojvýtokovou pravou komoru transpozičního typu, 34 koarktaci aorty a 3 interrupci aortálního oblouku. 34 pacienti měli defekt komorového septa, 4 subvalvární aortální stenozu, 1 hypoplazii pravé komory a 1 superoinferiorní polohu komor. Celkem 17 pacientů mělo závažnou anomálii koronárních arterií. U všech pacientů byla provedena anatomická korekce transpozice, rekonstrukce aorty a korekce přidružených vad. Průměrná délka mimotělního oběhu byla 268 minut a průměrná délka ischemie myokardu 138 minut.
Výsledky. 4 (11%) pacienti zemřeli časně a 2 (6%) pacienti zemřeli později. Analyzovali jsme 8 rizikových faktorů: váha pod 3 kg (p=0,058) a anomálie koronárních arterií se společným odstupem pravé a levé koronární arterie ze sinu 1 se samostatným odstupem ramus circumflexus ze sinu 2 (p=0,045) představují významné rizikové faktory úmrtí. Ostatní faktory mortalitu neovlivňovaly.
Závěr. Korekci transpozice a dvojvýtokové pravé komory s obstrukcí aortálního
oblouku je možné provést s přijatelným rizikem. Váha pod 3 kg a společný odstup koronárních arterií ze sinu 1 jsou rizikovými faktory úmrtí.
Podpořeno výzkumným záměrem MZ0FNM2005.