Úvod: Fibrilace síní (FS) je rizikovým faktorem vzniku cévní mozkové příhody (CMP) a dalších tromboembolických komplikací. Prevence CMP u nemocných s FS patří ke klíčovým terapeutickým cílům v péči o nemocné s touto arytmií. Ačkoliv existuje řada dokladů o příznivém dopadu podávání warfarinu na riziko embolických CMP u nemocných s FS, ukazuje se, že antikoagulační léčbu má zavedenu necelých 70 % nemocných s vysokým rizikem příhody .
Cíl práce a metodika: Cílem předložené práce je posoudit znalosti kardiologů a internistů týkající se prevence tromboembolických komplikací u nemocných s FS. Na kardiologickém a internistickém sjezdu v Brně v květnu a říjnu roku 2010 proběhla interaktivní sympozia týkající se této problematiky. Účastníci sympozií odpověděli anonymně na stejné otázky. Sympozia konaného v rámci XVIII.sjezdu ČKS dne 18.05.2010 se zúčastnilo 108 respondentů, sympozia v rámci XVII.internistického sjezdu dne 1.10.2010 se zúčastnilo 102 respondentů.
Výsledky: Antikoagulační léčbu u nemocných s FS kontroluje týdně u více než 15 nemocných 34% kardiologů a 26% internistů. Znalost rizikové stratifikace CHADS2 prokázalo 72% kardiologů a 71% internistů. Lékovou interakci warfarinu se simvastatinem správně zhodnotilo 27% kardiologů ve srovnání s 53% internistů. Správný přístup k řešení lokálních komplikací v souvislosti s izolací plicních žil by zvolilo 76% kardiologů a 85% internistů.
Závěr: Z uvedených výsledků vyplývá, že antikoagulační léčbu u nemocných s FS ordinuje stejným dílem internista i kardiolog. Rizikovou stratifikaci tromboembolie CHADS2 správně uvádí 70% obou specializací. S lékovými interakcemi warfarinu jsou však obeznámeni lépe internisté. Lokální komplikace po invazivních výkonech řeší obě specializace shodně.
Poděkování patří firmě PRO.MED.CS Praha a.s. za poskytnutí dat získaných v rámci interaktivních sympozií.