Cíl: Zjistit výskyt infekční endokarditidy (IE) za sledované období a vyhodnotit lokální incidenci IE a její mortalitu. Zjistit nejčastější lokalizace IE, etiologické agens a nutnost kardiochirurgického řešení IE.
Soubor a Metodika: Od 1.1.2005 do 31.12.2010 bylo hospitalizováno 45 pacientů s IE splňující Dukeova kritéria prokázané (80 %) či možné infekční endokarditidy. Průměrný věk byl 64,7 let, muži byly zastoupeni 78 % .
Výsledky: Průměrná incidence IE byla 3,75/100 000 obyvatel.
Predispozice k infekci byla zjištěna v 76 %.
Nejčastěji byla IE postižena aortální chlopeň (44,4 %), mitrální chlopeň ve 20 %, kombinované postižení aortální i mitrální chlopně v 11 %. Ve 20 % byly vegetace nalezeny na elektrodách.
V roce 2010 tvořily IE na elektrodách více jak 50 % všech IE za daný rok.
Protézová endokarditida tvořila 11% všech IE.
Zastoupení etiologických agens bylo následůjící: streptokoky 26,7 %, koaguláza negativní stafylokoky 22 %, enterokoky 20 %, zlatý stafylokok 11 %. Ve 13 % se etiologické agens nepodařilo zjistit. Jedenkrát byly vykultivovány Peptococcus niger, Salmonela emteritidis a Seratia.
U 22 pacientů (49%) bylo nutné kardiochirurgické řešení. V 15 případech šlo o akutní či urgentní operační řešení komplikací infekční endokarditidy.
Celková mortalita souboru byla 15,5 % (7 pacientů). Nezemřel žádný pacient s IE kardiostimulačního systému. Mortalita protézové endokarditidy byla 60 %.
Z infekčních agens byly nejrizikovější enterokoky (mortalita enterokokové IE 55 %). Toto agens bylo zodpovědno za 71 % všech úmrtí na IE.
Závěr: Průměrná roční lokální incidence IE je 3,75/100000 obyvatel s mortalitou 15,5 %. Přibývá IE kardiostimulačního systému, jejich mortalita je naštěstí nízká. Potřeba akutního kardiochirurgického řešení IE byla vysoká (33%), odpovídá však literálním údajům.
Velmi závažná je IE vyvolaná enterokoky a protézová endokarditida.