Úvod: Záchovná operace (plastika) mitrální chlopně je v současné době standardním chirurgickým postupem při léčbě mitrální regurgitace různé etiologie. Přesto existují obecně uznávané kontraindikaci záchovného výkonu (rozsáhlá patologie předního cípu, revmatické změny, kalcifikace, aktivní infekční endokarditida atd.) S rozvojem chirurgických technik se i tyto patologie stávají cílem chirurgických intervencí.
Metody: Autoři retrospektivně hodnotí vlastní klinický materiál a popisují různé techniky a jejich výsledky při rekonstrukci kombinované patologie mitrální chlopně.
Výsledky: Za 45 měsíců (4/2002 – 12/2005) autoři provedli 411 zákroků na mitrální chlopni. Z tohoto počtu bylo 72,8 % (299 výkonů) záchovných operací. Celý soubor pacientů se skládal z 218 mužů a 193 žen s průměrným věkem 66,3 roku (rozpětí 21 – 82 roky).
Průměrná délka mimotělního oběhu byla 144,9 min. a délka svorky 109,2 min. U všech nemocných byl při rekonstrukci použit anuloplastický prstenec a ve většině případů byl kombinován s minimálně jedním dalším zákrokem na mitrální chlopni. Z různých technik byly použité: resekce cípů, „sliding“ rekonstrukce, rekonstrukce cípů autologním perikardem, náhrada šlašinek Gore – Texem, resekce kalcifikovaných chord, transpozice či transsekce šlašinek a další.
Ve sledovaném období nikdo z nemocných, kteří byli propuštěni do domácího ošetřování, nevyžadoval reoperaci pro rekurentní mitrální insuficienci (sledování 1-45 měsíců).
Závěry: Záchovný výkon i na extenzivně patologicky změněné mitrální chlopni je v současnosti proveditelný a reprodukovatelný. Jedná se však nezřídka o výkony, které vyžadují znalost různých technik a často je nutná i kombinace různých chirurgických postupů. Bezprostřední pooperační a střednědobé výsledky jsou dobré a na základě výsledků publikovaných u námi používaných technik předpokládáme dlouhodobou stabilitu rekonstrukcí.