Léčba uzávěrů infrainguinálních bypassů patří ke kontroverzním oblastem mezi intervenční angiologií a cévní chirurgií. Chirurgickou léčbu – trombektomie event. našití nového bypassu, dříve považovanou za zlatý standard, nahrazuje v současné době léčba katetrizační.
Od 6/2000 jsme na II. interní klinice hospitalizovali 148 nemocných u kterých jsme prováděli katetrizační léčbu uzavěrů infrainguinálních bypassů na 162 končetinách. U všech nemocných jsme provedli lokální trombolýzu rtPA v dávce 1mg/hod. Po odstranění krevní sraženiny byla provedena další katetrizační léčba odhalených lezí u 86 nemocných (58%). Jednalo se o postižení proximální i distální anastomozy, dále postižení podkolení tepny pod našitím dist. anastomozy, postižení bércových tepen a ojediněle o postižení přítokové pánevní nebo stehenní tepny. Z katetrizačních technik, které byly nejčastěji použity se jednalo převážně o PTA, implantaci stentu a aspirační trombektomii.
Technického úspěchu, tedy zprůchodnění , jsme dosáhli u 127 nemocných (86%). 21 nemocných (14%), u kterých léčba úspěšná nebyla, jsme indikovali k implantaci nového bypassu – 11 nemocných (7%), u 9 nemocných (6%) bylo nadále pokračováno pouze v konzervativní léčbě, 1 nemocný (0,7%) zemřel na intrakraniální krvácení během lokální trombolýzy. Jiné závažné komplikace se vyskytly u 11 nemocných (7%) jednalo se krvácení v místě vpichu vyžadující krevní převody či revizi třísla – 9 nemocných (6%) a u 2 nemocných (1,3%) se vyskytlo krvácení do GIT.
Katetrizační léčba uzávěrů infrainguinálních bypassů prováděná ve specializovaných centrech je účinnou a bezpečnou alternativou chirurgické léčby. V případech kdy se nejedná o bezprostřední ohrožení končetiny – dle klasifikace akutní kritické ischémie stupeň I a IIa – by měla být metodou volby pro svoji miniinvazivitu a nižší procento závažných komplikací.