ÚVOD: Pooperační ranná infekce je s frekvencí 3-15% poměrně častou a ve svých závažnějších formách také přímo devastující komplikací pro pacienta po kardiochirurgickém výkonu. Kromě vyšší mortality u akutní mediastinitidy, benignější formy infekce v chirurgické ráně prodlužují pobyt pacientů v nemocničním zařízení, významně zvyšují náklady a v neposlední řadě negativně ovlivňují kvalitu života pacientů po několik týdnů i měsíců po operaci.
CÍL : Testování hypotézy, že zavedení preventivních postupů doporučovaných literaturou založenou na důkazech, snižuje incidenci infekce v chirurgické ráně (porucha hojení sternotomie) po kardiochirurgickém výkonu.
METODIKA: Nezaslepená intervenční studie s historickou kontrolní skupinou
PRACOVIŠTĚ: II.chirurgická klinika Kardiovaskulární chirurgie VFN, Praha
PACIENTI: V rámci našeho sledování jsme porovnali 2 skupiny pacientů. Historickou kontrolní skupinu podstupující kardiochirurgický výkon v roce 2004 (730 pacientů) s intervenční skupinou, operovanou v roce 2005 (836 pacientů).
VÝSLEDKY: Obě skupiny se významně neliší spektrem operovaných pacientů ve smyslu věku, charakteru či urgence operačního výkonu a hlavních rizikových faktorů infekce v chirurgické ráně (diabetes, obezita, renální insuficience). V historické kontrolní skupině byla ranná infekce zjištěna u 59 pacientů ze 730 (8,1 %), v intervenční skupině byla infekce v chirurgické ráně diagnostikována u 29 pacientů z celkového počtu 836 (3,5 %).
ZÁVĚR: Zavedení tzv. „evidence based“ postupů může významně snížit incidenci infekce v chirurgické ráně u pacientů po kardiochirurgickém výkonu.