Vzhledem k nárůstu počtu a náročnosti katetrizačních vyšetření v kardiologii lze předpokládat změny ve frekvenci a tíži lokálních postkatetrizačních komplikací, proto jsme hodnotili charakter a závažnost komplikací za rok 2005 na našem pracovišti.
Z indikace změny lokálního nálezu v místě vpichu jsme v angiologické ordinaci vyšetřili celkem 130 nemocných ve věku od 40 do 85 let (73 mužů, 57 žen). U 112 nemocných šlo o stav po koronarografickém vyšetření nebo intervenčním výkonu na věnčitých tepnách, u 18 nemocných o jiný výkon (DSA extrakraniálních tepen či tepen dolních končetin, PTA). Převážná většina vyšetření byla provedena cestou femorální tepny, ze 112 nemocných po kardiologických výkonech bylo 5 výkonů provedeno na jiných pracovištích.
Z komplikací po vyšetřeních u nás provedených jsme zaznamenali u 48 nemocných vznik pseudoaneurysmatu (PSA) femorální tepny (2x diagnostikováno PSA axilární tepny po DSA tepen dolních končetin), 2x vznik iatrogenní AV píštěle, v 48 případech vznik hematomu v místě vpichu a v 9 případech vznik inkompletní trombózy femorální žíly po kompresi.
PSA femorální tepny bylo v 79% vyřešeno cílenou kompresí pod sonografickou kontrolou, u 8 nemocných (16,6%) bylo pro neúspěch opakované komprese nebo její netoleranci pacientem uzavřeno přímou aplikací trombinu, 2 nemocní pro nevhodnost této léčby byli řešení chirurgicky.
Hematomy v oblasti vpichu většinou nebyly hemodynamicky významné, korekci vyžadovalo cca 20 % těchto pacientů.
U AV píštělí došlo ke spontánnímu uzávěru, flebotrombóza femorální žíly byla bez dalších komplikací léčena obvyklou antikoagulační léčbou.
Hodnotíme-li celkovou frekvenci lokálních komplikací, lze konstatovat, že jejich celkový počet (107 – 4,09%) i počet závažných komplikací (PSA a hemodynamicky významné hematomy , celkem 58 – 2,22%) odpovídají literárním údajům i zkušenostem dalších pracovišť.