Cílem našeho sdělení je informovat o přínosech práce psychologa v kardiologickém týmu. Skupiny psychologicky sledovaných kardiologických pacientů v NNH: 1) Ambulantní kardiologičtí pacienti. Kardiologové jsou nejčastěji vyhledáváni pacienty s panickou úzkostnou poruchou. Symptomy imitující KVO jsou nejčastějšími stížnostmi těchto pacientů. Úzkostně-depresivní porucha přichází často se symptomy imitujícími KVO. Důkladná analýza odkrývá nevědomé duševní procesy s povahou vnitřního stresového podnětu. Deprese nastupuje jako reakce na zdravotní zátěž se všemi důsledky. Neléčená představuje zhoršení kvality života nemocných, zhoršení spolupráce s lékařem. · Funkční poruchy imitující kardiovaskulární příznaky představují osobnostní poruchy (pacienti s maladaptivními vzorci prožívání a chování s následným stresem a průvodnými patofyziologickými reakcemi). Dlouhodobou péči zasluhují stavy vzniklé residuálně k maladaptivním životním postojům člověka. Psychoterapeutické postupy jsou zaměřeny na změnu dysfunkčních přesvědčení o sobě, jiných lidech a světě vůbec a na modifikaci chování, které vede ke složitým interpersonálním vztahům. Psychologická péče o pacienty s psychickou poruchou vzniklou ischemizací mozku. Psycholog nabízí více času a trpělivosti věnovat se těmto poruchám, je pomocníkem kardiologa v komunikaci s pacientem. 2) Péče o lůžkové pacienty. Psychologická péče o psychicky nestabilní pacienty s úzkostně-depresivní reakcí na dlouhodobě závažný zdravotní stav. Příprava pacienta ke kardiochirurgickému výkonu. V praxi se zdá obohacující předoperační pohovor psychologa s pacientem. Cílem je zamezení negativního dopadu psychického stavu na předoperační i pooperační vývoj. Závěr: Psychologická péče je nepostradatelnou službou pro kardiovaskulární nemocné a aktivní pomocí lékaři v práci s pacientem a to jak v diagnostickém, tak i terapeutickém smyslu.