Cíl: Síla přítlaku ablačního katetru ke tkáni je důležitým faktorem ovlivňující úspěšnost a bezpečnost ablace fibrilace síní. V naší práci jsme se zaměřili na srovnání parametrů ablačního výkonu při použití katetru s možností měření síly přítlaku ve srovnání se standardním katetrem.
Metodika: Jedná se o retrospektivní analýzu dat u 173 konsekutivních pacientů podstupujících ablaci pro fibrilaci síní. Pacienti byli rozděleni do skupiny s paroxysmální a perzistující fibrilací síní. Sledovanými parametry v obou skupinách byli délka výkonu, čas skiaskopie, radiační zátěž, počet RFA (radiofrekvenční ablace), celkový čas RFA.
Výsledky: Celkem bylo zařazeno 173 pacientů, 72 pacientů ve skupině s katetrem s možností měření přítlaku a 101 pacientů ve skupině standardního chlazeného katetru. U pacientů s paroxysmální formou fibrilace síní ve skupině katetru s možností přítlaku došlo ke statisticky významné redukci délky výkonu a doby RFA (133 vs. 179 min a 39 vs. 54min, p<0,05), také došlo ke zkrácení doby skiaskopie (8 vs. 10min), zmenšení radiační zátěže (5401 vs. 8802 mGycm2) a počtu RFA (47 vs. 59), opět statisticky významně. U pacientů s perzistující formou fibrilace síní ve skupině katetru s možností přítlaku došlo ke statisticky významné redukci délky výkonu a doby a počtu RFA (143 vs. 202 min, 50 vs. 73min, 53 vs. 72, p<0,05), opět došlo ke zkrácení doby skiaskopie (10 vs. 11 min), ale hodnoty nedosáhly statistické významnosti.
Závěr: Při použití katetru s možností měření síly přítlaku při ablaci fibrilace síní dochází k statisticky významné redukci celkového času výkonu, počtu a doby aplikace radiofrekvenční energie a času nutného k dosažení izolace plicních žil.