TRANSVENOZNÍ EXTRAKCE STIMULAČNÍCH A DEFIBRILAČNÍCH ELEKTROD FEMORÁLNÍM PŘÍSTUPEM

K. Horáčková, A. Pařízková, M. Stránská, J. Petrů, P. Neužil (Praha)
Tématický okruh: Obecný okruh
Typ: Ústní sdělení - sesterské, XIV. arytmologické sympozium

Úvod: Extrakce stimulačních a defibrilačních elektrod patří k nejnáročnějším a nejrizikovějším výkonům v oboru srdeční stimulace. Přesto je celková úspěšnost transvenozních extrakcí vysoká - přes 90-95%. Ke zvýšení úspěšnosti přispívá i méně používaný femorální přístup k extrakci.

Metoda a výsledky:
Od r. 2000 do srpna 2016 bylo v naší nemocnici provedeno celkem 885 transvenozních extrakčních výkonů (655 mužů/230 žen). V současné době používáme k extrakci buď volnou trakci nebo mechanické (Evolution, COOK Medical) nebo laserové (Spectranetics) zavaděče. Poměrné častá je kombinace výše zmíněných metod (až ve 20%). V případě neúspěchu či absenci přístupu z podklíčku je vhodnou alternativou femorální přístup. Nutná je sterilní příprava třísla. Do femorální žíly zavádíme většinou 2 zavaděče, z toho jeden 14F řiditelný. K extrakci posléze používáme různé extrakční katetry, kličky, háčky a košíčky. Výkon probíhá v hluboké analgosedaci či celkové anestezii s kardiochirurgickým zázemím. Po celou dobu výkonu měříme invazivní cestou krevní tlak a máme zavedenou i intrakardiální echosondu k trvalé monitoraci perikardiálního prostoru. Po dokončení extrakce zavaděčen z třísel odstraňujeme a vstupy ošetřujeme tzv. „Z“ suturou. Femorálním přístupem byla extrakce provedena u 22 nemocných, kompletní extrakce bylo dosaženo u 20 z nich. Nepozorovali jsme žádné závažné komplikace.

Závěr: Femorální přístup k extrakci stimulačních a defibrilačních elektrod je sice méně často používán, ale jednoznačně přispívá ke zvýšení efektivity extrakce.